Suverén základní části Třinec byl před pondělním zápasem se Slavií na pokraji vyřazení. Další prohra znamenala okamžitý konec ve vyřazovacích bojích. Do té doby spíše nepřesvědčiví Oceláři najednou rozpoutali hokejové peklo a Slavii rozdrtili 6:1. Konečně protrhli ničivou hráz vlastní psychiky.
Měla to být celkem jasná záležitost. Slávistický čeledín neměl být třineckému králi základní části v semifinále výraznou překážkou. Do té doby suverénní Třinec ale začal kulhat a rozpačitým výkonem se dopotácel až na pokraj klinické smrti, zápas od vyřazení.
Sešívaní si tak jeli do Třince pro čtvrtou výhru, která by je poslala do finálových bojů. Jenže Slezané přichystali pražským hostům nemilosrdné uvítání. Zakřiknutá a nejistá hra Ocelářů, která doteď ulehčovala Slavii sbírání semifinálových výher, byla pryč.
Jasná nadvláda Třineckých podtržená výhrou 6:1 ihned zrodila logickou otázku. Co se to s Oceláři stalo? Poprvé v celé sérii měli Slezané zápas plně pod svojí kontrolou, navíc v situaci, kdy si nemohli dovolit další selhání.
Právě v neúprosnosti pondělního zápasu je zřejmě tajemství exploze třineckého hokejového dynamitu. Po celé play-off hrají Oceláři v roli favorita. Pro tým, který se už několik let tak daleko v extralize nedostal, je to obrovský závazek a psychická brzda.
Třinečtí moc dobře vědí, že jakékoliv selhání odhodí letošní povedenou sezonu na hokejové smetiště. Určitá povinnost uspět je logicky svazovala. V pondělí se ale dostali do odlišné situace. Krok od vyřazení museli riskovat, hrát vabank, na předpoklady nehledět.
V kritické chvíli nechali Oceláři všechny předpoklady a závazky úspěchu před stadionem. Na ledě předváděli hokej, který jim po celou sezonu zajišťoval postavení na špici tabulky. A to se Třineckým vyplatilo i ve stavu krajní nouze.
Pokud chtějí Slezané letošní krasojízdu korunovat pořádnou party s mistrovským šampaňským, nesmějí už negativnímu diktátu vlastní psychiky podlehnout. Ani na okamžik.
