Srovnání hokejistů Liberce s fotbalisty Leicesteru City, kteří v současnosti z role totálního outsidera dobývají Anglii, by bylo asi kvůli dlouhodobým ambicím severočeského klubu ucházející. Nicméně stejně jako Lišky nepatřili Liberečtí před sezonou ani mezi širší okruh favoritů a po třech sezonách bez play-off se s nimi pro závěrečné boje moc nepočítalo. Jenomže stejně jako u klubu z vnitrozemí Anglie zde zapůsobila týmová chemie a z podceňovaného mančaftu se stal dravec, kterého jde jen těžko polapit. Velkou měrou se na tom podílel i jeho kapitán Jan Výtisk, pro něhož to ale není první finálová zkušenost.
Tým s velkými ambicemi, který působí v nejvyšší soutěži teprve od sezony 2002/2003, se konečně dokázal probít až těsně pod vrchol a i proti Spartě budou Severočeši favoritem. Historický titul mají na dosah, respektive mu k němu chybějí čtyři vítězné kroky. Základní částí přitom proletěli bezkonkurenčním způsobem, překonali několik rekordů, a co bylo pro Tygry hlavní, dokázali na to navázat i v play-off, kde své výsledky osmi výhrami v řadě potvrdili. Odnesli to hráči Chomutova i Mladé Boleslavi, když obě série skončily shodně 4:0 pro Liberec.
Kapitán Bílých Tygrů a tak trošku symbol současného úspěchu kapitán Jan Výtisk, kterého nelze na ledě kromě důrazu přehlédnout také pro svou "zarostlou image", si úspěch náramně vychutnává už teď. "Je to úžasné, jak play-off žije celé město. Tři roky se to tu nepovedlo, všichni si to užíváme a věřím, že ten poslední krok zvládneme," libuje si zkušený bek, který finále na rozdíl od Liberce už jednou zažil.
Poprvé se to nepovedlo
V sezoně 2001/2002 Výtisk neúspěšně bojoval o titul v dresu mateřských Vítkovic a bylo to zase proti Spartě. I proto jí má co vracet. Sérii Ostravané totiž tehdy prohráli 1-3. "Věřím, že teď to bude naopak. Po té sezóně, co máme a jak hrajeme play-off, by byla škoda tam nenechat všechno a nepoprat se o to do posledního dechu," poznamenal zkušený čtyřiatřicetiletý bek, jenž má na svém kontě i titul mistra světa z mistrovství světa dvacítek z téhož období.
Pro Výtiska bude mít finále ještě jedno specifikum. Ve Spartě si po úspěchu ve Vítkovicích dokonce na chvíli zahrál. Roční anabázi v pražském působišti absolvoval rok poté, co ho Sparta připravila o mistrovské oslavy. "Už je to hodně dlouho. Bylo mi dvaadvacet, byl jsem z toho takový vyjukaný. Ale byla to zase zkušenost, nevzpomínám na to špatně," vzpomínal Výtisk.
Statný hokejista ale musí doufat, že mu finálové boje nebudou komplikovat zdravotní potíže, kvůli kterým vynechal dokonce dva poslední semifinálové zápasy s Mladou Boleslaví. "Je to hrozné, když se člověk konečně dostane do play-off, hraje o finále a pak dva zápasy nemůže hrát. Já jsem rád, že jsem se dal do kupy, a díky patří panu profesoru Kolářovi. Strašně mi pomohl, abych mohl začít trénovat a ve čtvrtek naskočit. Doufal jsem, že si finále zahraju, a snad, že to v něm vydrží," uvědomoval si možné rizika a zároveň Výtisk děkoval známému lékaři.
Změna vizáže
Jak u hokejistů bývá zvykem, tak pro play-off se navzájem motivují. Nejčastěji si ale nechávají rituálně zarůst vousy. To Výtisk svou bradku nosí celoročně už po několik let, ale i jeho sázky a motivační činy dohnaly. "Říkal jsem už na začátku sezony, že když uděláme medaili, tak se úplně oholím. Medaili už máme, ale já doufám, že budeme mít to nejcennější," popsal.
Sám jezdí rád na na silných motorkách. Ale svůj zjev za motorkářskou image nepovažuje. "Říkají, že to k tomu patří, ale hodně motorkářů je oholených. Není to priorita. Nosím vousy asi patnáct let, dva roky si to nechávám delší. Doma s tím nemají problém. Uvidím, jestli mě vůbec dcery oholeného poznají," dodal s tím, že se ale holit pravidelně nebude a nechá se znovu zarůst. "Ono to bude za chvilku zpátky, něco naroste už za čtrnáct dnů, toho se nebojím."
