Po odrazu puku od bývalého spoluhráče dal obránce Ondřej Němec vyrovnávací gól na 2:2, v závěrečné hře bez brankáře mu další tutovka utekla mezi prsty. Společně s celým týmem Lva tak sice proti silnému Petrohradu s hvězdou Kuvalčukem nevybojoval ani bod, navzdory těsné prohře zanechali však Pražané v O2 Aréně naplněné téměř 13 tisíci lidmi dobrý dojem.
Po tak nadějném průběhu zápasu, do kterého jste se dokázali vrátit, asi hodně mrzí, že jste nezískali ani bod...
Horší je, že jsme zase zaspali první třetinu. Pak mužstvo ukázalo sílu, dotáhli jsme ze z 0:2 i z 2:3, měli jsme tam šance. A pak dostaneme dvě minuty do konce takový blbý gól. Je to škoda.
Měli jste v hlavách, že přijíždí jeden z favoritů ligy, navíc s hvězdným Iljou Kovalčukem?
Já myslím, že ne. Nehledě na něj první třetina nebyla dobrá, hráli jsme strašně bojácně, nechali jsme si dát dva blbé góly. A to tam ještě Pepis (gólman Tomáš Pöpperle) chytil dalších tutovek. Ale klobouk dolů před mužstvem, zvedli jsme se. Minimálně bod jsme si dneska podle mě zasloužili a slušel by nám.
V obraně se představily nové tváře, mladý Krejčík a zkušení Škoula s Chárou. Jak zapadli do vašich defenzivních řad?
Se Zdenem Chárou se nemusíme nijak sžívat, je to pan obránce a obrovská posila. Kubu Krejčíka znám z národního týmu. Myslím, že všichni zapadli skvěle a odvedli dobrý výkon. Jen škoda, že jsme to nedotáhli aspoň na ten bod.
Z Holešovic jste se na zápasy s týmy našlapanými hvězdami přesunuli do 02 arény, byl to nezvyk?
Trénovali jsme tu jednou, ráno před zápasem, ale nemůžeme se na to vymlouvat. Led byl stejný pro oba týmy. Lidé byli ale skvělí, snad jich tolik přijde i v úterý a budou v takovém počtu chodit i na Spartu. Díky za to, jak nás podrželi, dělali, co mohli.
Při závěrečné power play šesti proti čtyřem k vám na modrou čáru z rohu mířila nabídka na střelu, ale puk vám projel a ještě se málem doklouzal do vaší prázdné branky. Proklínal jste se za to po zápase?
Hodně to mrzelo. Puk jsem viděl na poslední chvíli přes dva hráče a už jsem ho nestihl trefit. Měli jsme tam v závěru šance, Hossa tam měl tutovku. Škoda, mohli jsme to dotáhnout alespoň do remízy.
Do střeleckého účtu utkání jste se nicméně dostal už ve druhé třetině, když jste vyrovnával na 2:2 z levého kruhu...
Byla to náhoda, odrazilo se to tam od jejich hráče, předtím mířil kotouč úplně na druhou stranu. Šťastně to zapadlo do brány. Ještě to byl můj bývalý spoluhráč z Čerepovce Maxim Čudinov. Ještě mi za to trošku vynadal, já jsem mu poděkoval za gól.
Stihli jste se o tomto momentu pobavit už v průběhu zápasu?
Stihli jsme to na konci trošku rozebrat, že jsem sice autorem gólu já, ale vlastně ho dal on. Krásnej. (úsměv)
Nyní vás čeká další silný soupeř, moskevské Dynamo a Ovečkinem. Čekáte opět těžký zápas a plnou halu?
Tak jasné. Ta hala je krásná a lidé byli v sobotu super. Když přijdou i v úterý v takovém počtu a budou nás zase povzbuzovat, bude to parádní. Musíme ale ten zápas zakončit trošku jinak a urvat tři body.
Po senzačním vstupu do ligy, kdy jste válcovali všechny soupeře, teď nastaly trošku hubenější časy. Má to na tým nějaký vliv?
Začali jsme dobře, dokonce tak, jak nikdo nečekal. Kontinentální liga je ale hodně dobrá soutěž a můžete s každým prohrát a také každého porazit. Třeba v Čejabinsku jsme hráli super zápas a trošku nás tam potopili rozhodčí.
Nově utvořeným týmům se v úvodu obecně dařilo a jsou hodně vysoko, týká se to vás i třeba Jaroslavle...
U Jaroslavle jsme věděli, že bude silná. Po tom, co se stalo loni, si zaslouží, aby byli vysoko. Vždycky to byl silný tým a vždy bude. Kluci tam hrají i za památku těch, co tady dnes s námi už bohužel nemůžou být. U nás je dobře, že nejsme žádní outsideři, my, Slovan ani Donbass. Že předvádíme dobrý hokej a dokazujeme, že do KHL patříme.
