Do dobře známého prostředí Nokia Areny se po pár týdnech vrátil hokejový brankář Marek Langhammer. Zatímco běžně v ní obléká dres Ilvesu Tampere, s nímž prošel do semifinále play-off finské ligy, tentokrát bude v nové hale hájit barvy reprezentace.
"Je to pro mě teď domov. Není to tak dlouho, takže se mi rychle vybaví ta minulá sezona. Všechny vzpomínky s tím spojené ve mně zůstaly," řekl Langhamer v rozhovoru s novináři.
Nejsilnějším z těchto zážitků je pro něho sedmý zápas prvního kola play-off. "V prodloužení jsme tady před naším publikem dali vítězný gól a postoupili dál," zmínil Langhamer výhru 2:1 nad Kärpätem Oulu.
Věří, že zájem o hokej v Tampere na klubové úrovni se přenese i na zápasy národních mužstev a budou se hrát v dobré atmosféře. "Fanoušci tady bývají hodně slyšet. Myslím, že o zápasy bude velký zájem. V sezoně chodilo hodně lidí, tak myslím, že to bude podobné."
Aréna je domovem Ilvesu i rivala Tappary, stejně jako dříve stará hala Hakametsä, kde oba kluby až do loňska působily. "Každý má svou střídačku, ta se nemění. Jinak když hrajeme my, jsou ty barvy naše do zelena. V případě Tappary se zmáčkne jedno tlačítko a celé se to promění," přiblížil Langhamer.
Rivalita mezi kluby je jasně patrná. "Je to něco jako Sparta a Slavia v Praze. Fanoušci jsou zakořenění, což si myslím, že je jedině dobře. A dobře fandí, klobouk dolů před oběma tábory. Jak moc na nože to je, to netuším, ale asi jak u koho," pousmál se Langhamer. "Pro ligu jako takovou je ale určitě hodně dobré, že na jedno město se dají pořád táhnout dva kluby," dodal sedmadvacetiletý brankář.
Kluziště působí jako jeviště pro velká představení, což ještě umocňují tmavé sedačky, pro brankáře to však problém není. "Vysoko letící puk jsem ještě z očí neztratil. Je tu dobré osvětlení, a když se to zaplní fanoušky, tak se to ještě zlepší a trochu se to prosvítí. Měl jsem s tím určitě větší problém v Globenu (ve Stockholmu na Švédských hrách), kde jsou červené sedačky a moc lidí tam také nebylo. To bylo horší," porovnával Langhamer.
Hráči byli rádi, že se ještě ve středu, kdy přiletěli, dostali na led. "Alespoň jsme se protáhli. Bylo to všechno natěsno, rozbalování věcí, dostat se na hotel, všechny ty kufry. Ale asi to pomohlo se trochu rozhýbat a zvyknout si. Platí čím dříve, tím lépe," řekl Langhamer.
Přestože kustodi dělali, co mohli, vše probíhalo stále za pochodu a na první trénink ještě nebyla kabina dokonale nachystaná. "Pro gólmana je důležitá hlavně výstroj. A kdyby bylo trošku více místa, nezlobil bych se, ale je to tak, jak to je. A musíme si zvyknout."
Gólmani sedí každý na jiné straně šatny. "Jsou tam dvě místa pro brankáře a jedno normální s tím, že tam je zase místo u zdi, aby bylo toho prostoru co nejvíc," popsal Langhamer.
Po středečním příletu do Tampere začal plnit také roli "domorodce", který zná nejen halu, ale i město. "Jak se začali kluci po příletu rozkoukávat, tak se poptávali, jak to tady funguje, kam by mohli jít a tak podobně. Doufám, že jsem jim poradil dobře," řekl Langhamer.