Co kazí motorismus? Místo úplatků transparentní obchod

Sport
17. 4. 2015 15:00
Také v nejvyšším patře motorismus, ve formuli 1, hrají peníze obrovskou roli.
Také v nejvyšším patře motorismus, ve formuli 1, hrají peníze obrovskou roli.

Nejen hokej a fotbal, ale také spousta dalších odvětví žije a zároveň i trpí díky síle peněz. Svět motorů nevyjímaje. Uspět v tomto světě závislém na sponzorství je možná ještě těžší, než u běžných sportů, v nichž není zapotřebí mít černé ruce od kolomazi a oblečení nasáklé vůní benzinu.

Dobře o tom ví také Tomáš Richtr, motoristický specialista, jenž pravidelně plní roli hlavního experta na stanicích Sport 1 HD a Sport 2 HD během závodů formule 1.

Dobře se ví, že ve formuli 1, ale také nižších kategoriích, hrají prim peníze. Hodně záleží na tom, z jaké země (a jak zajímavým trhem) závodník pochází - a také to, kolik do týmu přinese peněz. Dá se to samé říci i o českém motoristickém prostředí?

Začíná to už v líhni motorsportu, kterou jsou motokáry. Pořídit stroje a k nim kvalitní servis, častější frekvenci výměny náhradních dílů, zázemí, koučing... To stojí hodně peněz. Četl jsem, jak česká plavkyně Simona Baumrtová má situaci oproti bohatším soupeřkám těžší v tom, že si nemůže dovolit tak často nové plavky. A to se bavíme "jen" o plavkách! V motokárách je to vlastně stejné, jen přerostlé do obludných rozměrů.

Můžete to více rozvést?

Dítě, jehož rodiče nemají možnost takové zázemí ufinancovat, se pak k zárodkům své potenciální kariéry v motorsportu vlastně ani nedostanou. A ti, kterým se to povede, se pak ve vyšších úrovních musejí přímo nebo nepřímo podílet na rozpočtech. Když budeme, jen trochu, škodolibí, angažmá jezdce je vlastně jen vedlejším produktem B2B (business-to-business) aktivit.

Expert na formuli 1 Tomáš Richtr.Je to tak že závodníci s bohatými rodiči (sponzory) dostávají přednost před těmi, co mají více talentu?

Odpovím trochu inverzně. Manažer týmu, ať je to F1, GP2 či národní formulový šampionát, neangažuje pilota tak, že vypíše jakési výběrové řízení, postaví si vedle sebe deset kandidátů, nechá je projít širokou škálou talentových zkoušek a s vítězem podepíše smlouvu.

Jak to tedy je?

Kandidát na pilota má rodiče, na vyšší úrovni je to manažerský tým, ti mají kontakty na potenciální partnery, kteří jsou ochotni spojit svou obchodní nebo produktovou značku s konkrétním jezdcem a týmem výměnou za nějakou sponzorskou smlouvu. Tento model mi ale nepřijde nijak podivný, protože když odečteme bohaté manažery či podnikatele, kteří si platí účast v národních či mezinárodních závodech ze svého jako předraženou atrakci. A objektivně vzato - na stejných principech vlastně stojí historie motorsportu včetně formule 1. Pak nějaký závodní tým provozuje ten, kdo se věnuje podnikatelským aktivitám v příbuzných oblastech, například dodavatel náhradních dílů, servis, dealer aut, a závodění je jakási odnož nebo obchodně-marketingová platforma. Namátkou jmenujme u nás nejznámější jména, jako jsou Bohemia Racing Team, Charouz Racing System, Mičánek motorsport, Křenek Motorsport, a další. V této souvislosti se hodí připomenout čerstvý příklad, který naopak svědčí o opačném fenoménu: tým F1 Sauber uzavřel smlouvy přinejmenším se čtyřmi jezdci na dvě závodní místa, aby se dostal k penězům jejich sponzorů, ale závodit jim neumožnil. Jeden z nich, Giedo van der Garde z Holandska, situaci dohnal až k australskému soudu.

Je v českém motorismu šance někomu podstrčit peníze, díky kterým by se závodník dostal do kategorie, ve které nemá co dělat?

V motorsportu na všech úrovních se s ohledem na dříve popsané vyskytuje spousta anti-talentů. Česká republika navíc doplácí na to, že má velmi chudou tradici motorsportu. Je to dáno i tím, jak malý je to vlastně trh.

Co je třeba změnit?

Znatelná je například absence aspoň trochu solidního juniorského systému, který by se vyznačoval principy typickými pro Velkou Británii či Itálii. To znamená s dostatečnou mírou spolehlivosti odhalit "talent" právě už na úrovni motokár. Až na tuto úroveň si v jiných zemích díky tomu týmy F1 dokázaly zaměřit své radary a odhalit talenty typu Sebastian Vettel, Kimi Räikkönen nebo nyní Max Verstappen. U nás talent neodhalíte, protože nedostane příležitost se vůbec projevit. Nemá kde. Takže ano, za peníze se dá pořídit závodní sedačka, ale není to ve stylu úplatku trenérovi týmu, ale je to transparentní obchod. Obří poutní atrakce. Ukáže-li se, že kandidát na pilota je takříkajíc poleno, vlastní principy, na kterých motorsport stojí, zařídí, že jeho kariéra bude mít jepičí život.

Můžete uvést příklad nějakého nadějného pilota, který nemá finance na to, aby se dostal tam, kam by mohl?

V prvé řadě se asi sluší říci, že to není jen talent závodnický, který je potřeba. Zatímco v hokeji nebo fotbale může být hráč sebeošklivější a neschopný sestavit větu, trenéři jej budou chtít, bude-li to špičkový hráč. Ve formuli 1 o výsledku z 80 % rozhoduje samotné auto. A do něj je potřeba posadit někoho, kdo s tím jednak umí jezdit, a kdo má velice dobrý marketingový potenciál.

Na co se nejvíce bere ohled?

Fanoušci po něm musí bláznit, má mít dobrý vztah s médii a ta o něm budou chtít neustále psát, a manažeři velkých značek se jím musí chtít chlubit na večírcích pro své klienty jako s firemním maskotem.

Je, nebo byl, takový jezdec z České republiky?

Dodnes lituji konce sezony 2001, kdy zkrachoval tým Prost. Tomáš Enge pro něj odjel tři závěrečné závody F1. A jsem přesvědčen, že by pokračoval i další sezonu. Tohle byl majstrštyk. Kdyby dostal Enge šanci k dobrým výsledkům nadcházející sezonu, manažeři silnějších týmů F1 by si jej už všimli. A jednání už by byla daleko vyváženější než jen o tom, kolik peněz sponzoři týmu přinesou. Josef Král se dostal těsně pod formuli 1 - do formule GP2, kde dokonce vyhrál závod. Testoval pro tým F1. Ale nebyly k dispozici finance o takovém objemu, které by k širším příležitostem dokázaly prorazit dveře. A existovat tým HRT F1 ještě v sezoně 2012, Jan Charouz, který je dnes analytikem přenosů F1 pro Sport1 HD a Sport2 HD, by v F1 absolvoval určitě více než "jen" páteční trénink při Grand Prix Brazílie v roce 2011, kdyby byly finance. Mrzí mě také, že česká závodnice Gabriela Jílková není na mezinárodní scéně více vidět. Umí to s volantem a je to k tomu pěná ženská. Ze zahraničních jezdců je to pak celá řada jmen, která končí v americké IndyCar sérii, německé DTM, nebo různých soutěžích Grand Turismo.

Napadá vás i opačný případ přeceňovaného jezdce, který závodí díky dobrým finančním podmínkám?

Aniž bych se chtěl dotknout jeho fanoušků, pak je to ve formuli 1 Venezuelan Pastor Maldonado. Národní olejářská společnost PDVSA skrze něj týmům Williams a pak Lotus přinesla odhadem 45 milionů liber. Pastor je rychlý jezdec, ale jezdí, jako kdyby měl před očima temno. Před deseti lety v Monaku zranil traťového maršála, protože ignoroval signalizaci žlutými vlajkami. Velmi často koliduje se soupeři a dělá příliš mnoho chyb. Začínám si myslet, zda se vícenáklady na techniku a ztráta finančních odměn kvůli absenci mistrovských bodů, pomalu nevyrovná objemu sponzorských peněz.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ