Když zkraje druhé třetiny vystřídal Alexandera Saláka, měli Lotyši navrch. Ondřej Pavelec se nakonec nijak zvlášť nezapotil. Po rotaci brankářů český tým přeřadil na v tomto utkání dosud neznámou rychlost a opora Winnipegu mohla na dálku sledovat, jak jeho spoluhráči obrací vývoj utkání. Nakonec se na výhře 4:2 podílel několika jistými zákroky a dočkal se zasloužených ovací pražského publika.
"Trenér se rozhodl dobře," konstatoval po zápase Alexander Salák, jenž do utkání nastupoval jako jednička. Žádnou zášť necítil, jakoby věděl, že neměl zrovna svůj den. Trenér Vladimír Růžička dal týmu správný impuls. "U Saši bylo vidět jak včera, tak i dneska, že to není úplně ono," vysvětloval svůj tah trenér. "Ondra vlezl do brány a nedostal gól. Jsem spokojený," konstatoval na pozápasové tiskové konferenci.
Do hry jste se dostal nečekaně rychle, už ve 24. minutě. Jak vám v tu chvíli bylo?
Vždycky je to nepříjemná situace, když musíte na hřiště ze střídačky. Buď se zraní ten první, nebo se trenér rozhodne, že vystřídá. Měl jsem štěstí, že jsme hráli přesilovky, tak jsem tam stál, otočili jsme to a výborně jsme to odbránili a vyhráli jsme. Potřeboval jsem první dotek s pukem, trvalo to docela dlouho, než jsem si na něj sáhl.
Diváci brzy vyvolávali vaše jméno. Užíval jste si domácí atmosféru?
Je to příjemný, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Já se ale snažil soustředit na zápas. Atmosféra je dobrá, ale dokáže vás strhnout k tomu, že začnete trochu bláznit, takže jsem se snažil zůstat v klidu.
Lotyši měli v úvodu navrch a nečekaně hodně český tým potrápili, souhlasíte?
Jsou vždycky nepříjemný soupeř. Já je nemám rád, jsou nepříjemní. Vždycky ale hrajou, co jim dovolíme. Pokud hraješ výborně dozadu a oni musí tvořit hru, už tak nebezpeční nejsou.
Pomohl jste k prvnímu vítězství, ale rozhodly trochu jiné situace - dobře sehrané přesilové hry.
Výborně se na to kouká. Voras (Jakub Voráček) dělal ve Philadelphii 80 procent bodů v přesilovkách. Není to náhoda. On to tam rozdává, je ten rozehrávač. Je super, že nám přesilovky jdou. Jen abychom to nezakřikli.
Do šampionátu jste vstupoval jako brankářská dvojka, nyní máte velkou šanci, že se objevíte v pondělním utkání s Kanadou. Čekáte, že budete chytat?
Zatím nečekám vůbec nic. V pondělí budeme mít trénink a budeme mít dost času na to, abychom se co nejlépe připravili na Kanadu.
Přesto to pro vás musí být výzva, utkat se doma s kanadskými hvězdami...
Už jen nastoupit na domácím mistrovství je super. Kanada přivezla výbornej tým, sami víme, co je tam za hráče. Vždy je výzva hrát proti výbornému mužstvu, abyste se předvedl.
Mnoho lidí, ale vy považujete kanadského lídra Sidneyho Crosbyho za nejlepšího hráče na světě. Proč?
Má všechno. Má střelbu, nahrávku, hokejové myšlení, stabilitu. Vyhrál všechno, co se dalo. Je to hráč, kterého by chtěl mít v týmu každej trenér. V Kanadě je Bůh, není větší hráč.
Bude mít osobního obránce?
Musíme si uvědomit, že tam není jenom Crosby. Jsou tam další tři lajny, které v klubech hrají prim. Mohou rozhodnout úplně všichni. Soustředit se jen na Crosbyho, nahází nám to tam někdo jinej. Nesmíme mu dát prostor. Je těžkého ho trefit, musíme s ním hodně bruslit.
