Rychlobruslařku Karolínu Erbanovou čekají třetí olympijské hry, poprvé však na vrcholnou akci neodlétala z Čech. Po hrách v Soči opustila tréninkovou skupinu Martiny Sáblíkové a přestěhovala se do Nizozemska, kde se již čtvrtým rokem připravuje a žije. Do Pchjongčchangu proto minulý týden vyrazila z Amsterodamu. Nečekané rozhodnutí přesunout se do Nizozemska s odstupem času považuje za nejlepší krok, jinak by se prý rychlobruslení v současnost možná už ani nevěnovala.
"Když se podívám zpět, tak za čtyři roky jsem dospěla. Jsem rychlobruslařka, sama sobě manažerkou... Nebylo to snadné. Někdy se ohlížím zpět a říkám si, co jsem si vlastně myslela. Vzala jsem si dvě tašky, brusle a odjela jsem do Nizozemska. Postupně přicházely překážky, které bylo třeba okamžitě řešit a ještě k tomu prokazovat výkonnost. Bylo to hodně nahoru dolů. A pořád je. Nicméně jde o zkušenosti, které bych nevyměnila," řekla Erbanová.
Od dlouholeté kamarádky Sáblíkové a trenéra Petra Nováka po Soči odešla hlavně proto, že se chtěla soustředit na kratší tratě a cítila, že společná příprava s královnou dlouhých distancí není ideální. Kvůli tomu však přišla o manažerskou podporu a musela si vše řídit sama.
"Funkce vlastního manažera byla a je hodně složitá. Vypomohl mi nevlastní otec, které mi v Česku pomáhá. Všechny sponzory jsem si vlastně našla sama. Některé v Česku, některé v Nizozemsku. Hledala jsem partnery, kteří mají propojení s oběma zeměmi. Vše se podařilo zrealizovat za pět minut dvanáct, abych mohla v Nizozemsku bruslit," uvedla pětadvacetiletá česká reprezentantka, která se specializuje na tratě 500 a 1000 metrů.
I v Nizozemsku se jí dařilo, což bylo důležité. Bez výsledků by finance na další sezony nezískala. "Měla jsem vypočítané, že jedna sezona vyjde. Na to, co bude dál, jsem nemyslela. Šla jsem za svým snem hodně tvrdohlavě, někdy možná přes mrtvoly, drsně. Nevím, kde jsem brala energii. Osvědčilo se mi, že když do toho jde člověk takhle sprostě, risk přijme, tak se to vrátí. Pak jsem naštěstí získala podporu jedné nizozemské společnosti s českým vedením a i díky tomu tam mohla pokračovat," uvedla Erbanová.
Naučila se žít i s častými změnami týmů, které jsou v Nizozemsku běžné. Začala v Continu, který zanikl, tak přešla do týmu Afterpay, ve kterém zřejmě skončí letos. Odchází od něj totiž hlavní sponzor.
"Vynervovaná z toho nejsem, už jsem to zažila. Prostě se stáhnu, nechám to Holanďany vybojovat, protože je to boj o pozice, který trenér kam půjde, kdo uloví většího sponzora. A pak se podívám, kam šly holky z mého týmu nebo trenér a dohodneme se," řekla Erbanová. Její pozice je jednodušší v tom, že si přípravu sama financuje. Na sezonu potřebuje zhruba milion korun.
Spíše než budoucnost řeší olympijské hry, na kterých se bude snažit vylepšit 10. místa ze Soči na obou sprinterských tratích. "Očekávání jsou vyšší, to je jasné. Nejedu tam s cílem být desátá. Ale nechci dávat na umístění nějakou váhu, neukázalo se to jako dobrá strategii. Prostě ty závody odjedu nejlépe, jak to půjde," podotkla Erbanová.
V minulosti měla rodačka z Vrchlabí lepší výsledky na kilometru, momentálně se jí ale více daří na pětistovce, na které letos získala bronz na mistrovství Evropy a v průběžném pořadí Světového poháru je třetí. "Žádný plán to ale není. V přípravě v létě i na ledě vše směřujeme na kilák a i pro mě jsou výsledky překvapením. Po prvním Svěťáku jsem si říkala: jo dobrý, pětistovka jede a kilák přijde. Ale zatím nepřišel," pousmála se Erbanová, která je na kilometru v SP průběžně šestá.