Až čtvrtou desítku ve výsledkové listině mistrovství Evropy horských kol v Brně načal olympijský vítěz z Londýna 2012 Jaroslav Kulhavý. I přesto v něm převažovaly dobré pocity z toho, jaký výkon na trati odevzdal. Bral ho jako určitý záchytný bod na cestě zpět mezi elitu, kterou se snaží najít po sérii neúspěchů, k nimž napomohly i zdravotní potíže.
Čtyřiatřicetiletý Kulhavý měl na 31. místě takřka šestiminutovou ztrátu na vítězného Mathieua van der Poela. Závod dokončil jako třetí Čech po Ondřeji Cinkovi a Martinu Stoškovi.
"Bylo to jakžtakž, i když to každopádně pořád není sto procent. Furt s tím ještě bojuju, ale doufám, že už se pomalu vracím, tělo půjde zanedlouho na úplné maximum a bude to zase fungovat. Teď je to takový diesel bez turba," řekl Kulhavý novinářům.
Když jel spolu s Janem Škarnitzlem, napadlo ho, že na tom nemusí být špatně. "Pak jsem ho i předjel, tak jsem si říkal, že je to dobrý, že tam nějaký minimální standard být musí. Ale pořád se nedokážu přehoupnout přes watty, které jsem běžně jezdil. Na startu - vedle toho, že jsem startoval zezadu - jsem kvůli tomu chytil minutu dvě," připomněl Kulhavý.
Ví, že dál ho posune jen tvrdá dřina. "Musím pracovat a kousat tyhle špatné výsledky. Příští rok je olympiáda, kdyby nebyla, tak by to asi vypadalo jinak. Ale chci ještě vydržet a nenechat si to ujít. Blbý je, že nevím, jestli se vrátím do té nejlepší formy za 14 dnů, za měsíc, nebo vůbec. Ale baví mě to, mám chuť trénovat, takže mi nic jiného nezbývá než dál tvrdě makat," zdůraznil Kulhavý.
Velmi těžko se mu odhadovalo, v jaké fázi návratu vlastně je. "Těžko říct. Po pauze, kdy jsem de facto jen ležel na lehátku nebo byl v posilovně, jsem v Bedřichově dokázal dojet třetí s nijak velkou ztrátou za Ondrou Cinkem, tak jsem si myslel, že by to mohlo být dobrý. Ale tělo se v těch nejvyšších intenzitách kouslo a poslalo mě to zase o dvě třídy zpátky. Asi to nemůžu uspěchat... Rád bych vám řekl, v jaké fázi jsem, ale sám nevím," přemítal Kulhavý.
Jaké vlastně pro jednoho z velikánů disciplíny cross country je, když jezdí v polovině pole? "Je to, jako kdybyste mě přeřadili po dvaceti letech z generálního ředitele na uklízečku. A ještě jsem byl na zaměstnance hnusnej a dával jim čočku. Asi tak se cítím," řekl s úsměvem Kulhavý. "Mám samozřejmě odpovědnost vůči svým partnerům a okolí, prostě to nejde hodit za hlavu. Nemůžu se na půl roku zavřít do Beskyd a pak najednou přijít a říct, že jsem zpátky," dodal.
Závodem jako dnes zoceluje i hlavu, když ho dokáže dojet až do konce. "Samozřejmě. Je to tak. Je to sport a asi to čeká každého. A u mě to není poprvé. Lidé mi říkali, ať skončím s kolem, už někdy v mých dvaceti. A slyšel jsem to zhruba tak každé tři roky. Takže je mi asi trochu jedno, že mi to říkají teď znovu," pousmál se Kulhavý.
Důležitou roli sehrál i fakt, že se jelo na domácí půdě. "Byli tady skvělí fanoušci, fandili perfektně. Za normálních okolností by z toho člověk slezl, šetřil by hlavu, šel si orazit a znova se připravovat. Ale nešlo to. Ve druhém kole jsem se začal dostávat dopředu, když ostatní trochu zpomalili. Stejně bych musel na trénink, tak už bylo jedno, jestli to tady místo toho dojedu do cíle. Bylo to super. Nakonec jsem si ten závod užil, jak fanoušci fandili a tu druhou půlku jsem se posouval dopředu. Minimálně tohle bylo fajn," pochvaloval si Kulhavý.
I proto měl za závodu pozitivní pocity. "Mohlo to být horší. Vracím se snad do nějakého standardu a musím myslet i na nominace na další závody. Asi bych nemohl chtít jet na mistrovství světa, kdybych byl posledním z Čechů. Z toho pohledu si nemůžu dovolit ty závody balit a někomu pak jen říct 'vezměte mě na závody, jsem nachystaný'. To by nešlo," řekl Kulhavý.
Velkou motivací pro něho zůstává olympijský závod v Tokiu v příštím roce. "Je to ta hlavní a největší motivace. Tou další pak je, abych se vrátil výkonnostně tam, kde chci být. Aby to odpovídalo tomu tréninku a té přípravě, když tomu teď věnuju víc než třeba před olympiádami, z nichž jsem jednu vyhrál a pak byl stříbrný," porovnával Kulhavý.
"Sám pro sebe potřebuju, aby to mělo i nějaké výsledky. Aby to nebyl jen dobrý pocit, že nemusím do práce a jezdím na kole. Pro tu hlavu je potřeba dostat nějakou odměnu, aby člověk věděl, že má smysl, co dělá," řekl Kulhavý.