Je to skvělá zpráva: český tenis bude mít po osmi letech zastoupení na Turnaji mistrů. Tomáš Berdych to i přes naprostý výpadek formy v závěru sezony dokázal a může se do Londýna těšit. Otázkou zůstává, zda má na co.
Rozporuplnější sezonu už pětadvacetiletý Berdych jen stěží zažije. Na začátku přišel šok v podobě konce v prvním kole Australian Open. Následovalo ale zlepšení formy, které vyvrcholilo semifinálovou účastí na French Open a finálovou ve Wimbledonu.
Jenže pak přišlo další k. o. - konec v úvodním kole US Open a následná šňůra zápasů, za kterou by se možná styděl i tenista z konce první stovky světového pořadí. Jenže Berdych je hráč elitní desítky, i když to tak momentálně nevypadá.
Prohry s hráči typu Tobias Kamke, Jarkko Nieminen nebo Michael Berrer Berdychovu jinak skvělou sezonu značně devalvují. K tomu se přičítá i fakt, že rodák z Valašského Meziříčí vyhrál turnaj naposledy loni v Mnichově.
Nyní se sice Berdych těší z toho, že se "cítí líp a hraje tenis, proč chce, nemusí se soustředit na věci kolem, nic ho nerozptyluje", jenže to na Turnaj mistrů jaksi nestačí. Tam se jedou ti nejlepší z nejlepších vytáhnout a ukázat, že jsou nejlepší.
Z českého pohledu to bohužel aktuálně vypadá, že to nejlepší ze sebe Berdych už letos vydoloval. Povedeným French Open a úchvatnou finálovou jízdou na Wimbledonu, kde sestřelil z cesty Federera nebo Djokoviče.
Ti samí hráči na něho nyní čekají. S touhou po odplatě ani ne, oba ho už od Wimbledonu stihli porazit. Djokovič v semifinále Davis Cupu a Federer v Torontu.
S Nadalem prohrál sedmkrát v řadě, s Davidem Ferrerem a Andym Roddickem shodně čtyřikrát. Se Söderlingem pak ztratil pět z posledních šesti soubojů. Pouze Andy Murray má s Berdychem negativní bilanci 1:2.
Jenže na toho za týden v Londýně narazit vůbec nemusí. A jelikož momentálně prohrává s hráči jako Kamke, Nieminen či Berrer, může se sen v podobě účasti na Turnaji mistrů velmi snadno proměnit v temnou noční můru.
