Jilemnický rodák Stanislav Zindulka (83) má na své dětství krásné vzpomínky. Při pohledu do minulosti se mu pak nejčastěji vybavují vůně, které dokreslovaly vesnickou idylu v Podkrkonoší. Nabízí se tedy otázka - co herec cítí, když se vrátí v čase?
Stanislav Zindulka se narodil před válkou v podkrkonošské Jilemnici a prožil tam i své dětství a mladá léta. Právě tam stál v pěti letech díky svým rodičům ochotníkům poprvé na divadelním jevišti. Herec ale vzpomíná nejen na rodiče, ale i vůni dětských let, která se nesla ve znamení hořických trubiček a čerstvě vypraného prádla...
"Žádné trubičky už nechutnají tak, jako ty jilemnické, které pekla teta Máňa. Provoněly celý dům i okolí, však se mu také říkalo voňavý dům," pochlubil se herec měsíčníku Xantypa, jak si doma v dětství pěkně mlsal.
Zindulku vychovávali nejen rodiče, ale také dvě milující tetičky. "Naše rodina držela pospolu. Žily s námi i moje dvě neprovdané tety, teta Máňa a teta Fanynka. Ta byla dámská krejčová. Maminka obstarávala domácnost a pomáhala tatínkovi v ateliéru. Vždycky, když jsem se vracel domů, měl jsem pocit, že se vracím do nějakého krásného, teploučkého, sametového útulku a věděl jsem, že mi v něm bude dobře," vzpomínal na roky v Jilemnici známý herec.
