Titulky místo dabovaných filmů naučí lidi anglicky, dětem pomohou i s češtinou. Tvrdí to Česká středoškolská unie, která tak znovu otevírá diskuzi o omezení dabingu v českém vysílání. O této problematice bude se studenty jednat i ministr školství.
"Země, kde se titulkuje, jako jsou například Malta, Švédsko, Dánsko či Finsko, umějí anglicky nejlépe v Evropě. Naopak země dabérů jako Česko, Španělsko, Bulharsko či Maďarsko si v mezinárodních srovnáních vedou špatně," tvrdí předseda unie středoškoláků Jan Papajanovský.
Sledování televize by tak prý bylo smysluplné a plnilo by vzdělávací funkci. "Dnešní děti málo čtou a mají často problém s porozuměním textu a pravopisem. Pokud budou na obrazovkách nuceny sledovat a číst správně vytvořené české titulky, pomůže jim to i ve výuce češtiny," myslí si navíc středoškoláci.
Začátkem října se má s nespokojenými studenty sejít ministr Dalibor Štys. Další kroky prý však zatím neplánují. Zástupci televizí tvrdí, že většina diváků stále preferuje dabované pořady, které v porovnání s titulkovanými dosahují vyšší sledovanosti. Například vedoucí centra převzatých pořadů ČT Václav Kvasnička se však už dříve nechal slyšet, že tuto diskuzi v budoucnu výrazně ovlivní možnost vysílat v DVB-T duální zvuk. V praxi to znamená, že televize paralelně může vysílat českou dabingovou i originální verzi. V původním znění s českými titulky už se promítá většina zahraničních filmů v kinech nebo na filmových festivalech. Tomu nahrává i spuštění nového kanálu ČT art, který zahraniční filmy vysílá v původním znění s titulky. Titulky jsou navíc levnější než namlouvání dialogů ve filmech a seriálech českými herci.
Český dabing zažil své nejlepší časy v 50. a 60. letech minulého století, kdy se "česká dabingová škola" stala pojmem. Podle studentů jsou ale tyto časy už dávno pryč. "Vytvoření kvalitního dabingu k filmu stojí 600 tisíc korun a trvá tři měsíce, dnes se to ale dělá za týden a s náklady ve výši 40 tisíc korun," upozornil Papajanovský.
