Děti se nyní v médiích setkávají s rizikovým obsahem pro jejich vývoj v takové míře jako nikdy v minulosti. Řešení, jak tomu úspěšně čelit vidí slovenská expertka Nataša Slavíková ve zvyšování mediální gramotnosti dětí i jejich vychovávatelů.
"Jediným možným řešením, zdá se, je mediální výchova a zvyšování úrovně mediální gramotnosti nejen dětí předškolního věku, ale všech, kteří děti vychovávají," uvedla Slavíková z Metodicko-pedagogického centra v Bratislavě. Rizikové jsou podle ní pro děti nejen nevhodné kontakty a chování prostřednictvím internetu, ale i pořady nepřiměřené jejich věku.
Renata Kasalová z Centra mediálního vzdělávání uvedla, že by bylo dobré vyjasnit, kdo má mít hlavní odpovědnost za představování mediálního obsahu předškolním dětem - zda mateřské školy, nebo rodiče. Tématem zákonné regulace by mohl být rovněž obsah televizních pořadů podle věku dítěte.
Předseda senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) na konferenci věnované právní ochraně dětí ve vztahu k médiím, poukázal na to, že v Česku chybí legislativní úprava týkající se speciálně předškolních dětí, v čemž zaostává za Slovenskem.
Antl v této souvislosti připomenul, že Sněmovna nestihla před svým rozpuštěním projednat zákon o zřizování dětských skupin, kam by mohli rodiče dávat své potomky na hlídání kvůli nedostatku míst v mateřských školách. Levice nicméně normu kritizovala. Podle ČSSD, favorita nadcházejících voleb, by dětské skupiny plnily jen roli odkládacích služeb, ale vzdělávání by nezajistily.
