Značku obuvi Vivobarefoot k nám před sedmi lety začal dovážet Kamil Vedral z Velké Británie. Dnes tu má šest značkových obchodů, dodává zboží do 18 prodejen a očekává obrat ve výši 75 milionů korun.
V zahraničí nosí boty značky Vivobarefoot celebrity jako Steven Tyler ze skupiny Aerosmith nebo představitel Harryho Pottera Daniel Radcliffe, ale i sportovci a úspěšní byznysmeni. Jsou specifické tím, že se snaží co nejvíce přiblížit pocit bosé chůze. Vivo znamená latinsky žít, barefoot je anglicky naboso. Boty zachovávají anatomický tvar chodidla a podrážky jsou tenké pouhé 3 mm. K výrobě se využívají recyklované a recyklovatelné materiály i pravá kůže. Značka vznikla v roce 2004 ve Velké Británii a založil ji Galahad Clark ze slavné ševcovské rodiny. Samotná značka Clark působí na tamním trhu už od roku 1825 a vyrábí 50 milionů párů bot ročně. Galahad se však vydal vlastní cestou a do nové firmy si přivedl dalšího člena rodiny. Designérem značky Vivobarefoot je jeho bratranec Asher Clark.
Australské pláže
Do České republiky tuto obuv začala před sedmi lety dovážet společnost Hogo Fogo Kamila Vedrala. Při obratu dva miliony korun byla firma zisková už v prvním roce svého působení. Letos už očekává obrat ve výši 75 milionů korun a zisk 12 milionů. Vedle šesti značkových obchodů a jednoho na Slovensku v současné době dodává zboží do 18 dalších vybraných prodejen. Ročně se u nás prodá 38 tisíc párů bot, což je v přepočtu na obyvatele nejvíc ze všech zemí, kde je značka zastoupena. Dokonce i více než v domovské Anglii. Pětina zakázek se uskuteční přes e-shop, který hrál zásadní roli při rozjezdu Vedralova podnikání.
"Vše začalo po mém návratu z Austrálie, kde jsem žil na pláži a zvykl jsem si chodit a běhat bos. Už v té době se vědělo, že je to zdravé pro pohybový aparát. Po návratu do Čech mi všechny boty, které jsem doposud nosil, byly nepohodlné. Moje noha se díky chůzi naboso ‚rozplácla' do svého přirozeného tvaru. Tak jsem začal hledat pohodlné boty, které se chůzi naboso nejvíce přibližují," popisuje Kamil Vedral, co předcházelo začátku jeho podnikání s "bosobotami".
Poté, co si obuv od Vivobarefoot sám vyzkoušel, rozhodl se kontaktovat anglickou centrálu s tím, že chce být distributorem pro Českou republiku. "Následovala složitá jednání, kde si Angličané prověřovali, kdo jsem a jakou mám strategii prodeje, protože, ač to zní paradoxně, nešlo jim až tak o samotná čísla a počáteční investice, ale v duchu rodinné firmy spíš o to, s kým budou pracovat." Seznamovací osobní schůzka v Londýně trvala jednu a půl hodiny, ale hovor se za tu dobu byznysu víceméně nedotkl. Nabídku dostal Vedral až poté, co zašel na oběd s obchodním ředitelem firmy. "Na konci oběda Ben Le Vesconte zjistil, že nechal v kanceláři peněženku, takže jsem za něj zaplatil já, dodnes mi ty peníze dluží," vzpomíná Vedral. Následně si do Čech přivezl prvních 1500 párů bot a spolupráce začala.
Běžci kmene Tarahumara
Prvním krokem bylo vybudování e-shopu. Po měsíci od jeho spuštění dorazila první objednávka a poté už začaly chodit obden. "V prvních třech letech jsme rostli v prodejích z roku na rok o 100 procent i více," říká Vedral. S rozjezdem webu Vedralovi pomáhala digitální agentura Aitom, která pro něj pracuje doposud. Letos si za e-shop společně odnesli první a druhé místo v soutěži internetové efektivity Internet Effectiveness Awards.
Poté se Vedral soustředil na spolupráci s ostatními prodejnami obuvi a budování kamenných poboček. "Na začátku nás každý obchodník odmítal s tím, že je to nezdravé, že boty určitě nic nevydrží a že se jedná jen o kometu, která proletí a za rok si na ni nikdo nevzpomene," vzpomíná Vedral. "Naštěstí pro nás tou dobou vyšla i v České republice kniha Born to Run (Zrozeni k běhu), kde její autor, vášnivý běžec Chris McDougall, popisuje setkání s mexickými běžci kmene Tarahumara. Ti dokázali rychle uběhnout neskutečné vzdálenosti naboso nebo v ultratenkých sandálech, bez rizika zranění či únavy. Autor knihy se pozastavoval nad tím, jak je možné, že se v moderním světě každý rok zraní 80 procent běžců, kteří používají odpružené boty, zatímco ten, kdo běhá a chodí naboso, nemá žádné problémy," popisuje jeden z důležitých milníků podnikání Vedral a dodává: "Největší obavy panovaly u dětské obuvi, rodiče měli strach, že by si děti mohly ublížit. Dnes je to přesně naopak, dětské boty jsou nejrychleji rostoucí kategorií naší značky."
"Jsme od Duška"
Na začátku firma neměla peníze na reklamu, takže se zprávy o "prapodivných" botách, o kterých ani nevíte, že je máte na noze, šířily šeptandou prostřednictvím lidí, kteří si je koupili a doporučovali dál svým kamarádům a známým. Značce velmi pomohl zastánce alternativního životního stylu herec Jaroslav Dušek, který boty během svých vystoupení spontánně zmiňoval.
"Začali nám volat lidé s tím, že jsou od pana Duška a že by chtěli naše boty. Když takhle volal asi pátý člověk, zeptal jsem se, kdo to ten pan Dušek je, jestli nějaký fyzioterapeut. Pán na druhé straně se podivil, že neznám herce Jaroslava Duška a odkázal mě na jeho vystoupení. To pro nás samozřejmě znamenalo jedinečnou, neplacenou reklamu," říká Vedral. Dušek ale není jediná známá osobnost, která bosé boty nosí. Jsou to další lidé z herecké branže, hudebníci i sportovci, kteří uspěli na olympijských hrách.
Jde i o techniku
Úspěch bosých bot na českém trhu si Vedral vysvětluje tím, že Češi hodně hledí na funkčnost. "Naše boty fungují a umožňují přirozený pohyb, na rozdíl od moderních svěráků s úzkou špičkou na středu boty, které chrlí většina značek. Přitom mají skvělý design. Nabízíme vše od bot na pláž vyrobených z vodních řas, boty sportovní, dětské až po ručně šité modely k obleku." Ceny bot se pohybují od jednoho a půl tisíce až po 8 tisíc korun za pár. Od začátku se Vedral více soustředil na prodej lifestylových modelů než těch běžeckých, protože přesvědčit běžce, aby změnili obuv, a tím i techniku, je mnohem těžší. "K nám chodí běžci až na základě doporučení, nebo ti, kteří četli Born to Run, případně se sami v klasických botách zranili. Úrazy nevznikají jen kvůli nevhodným botám, ale i kvůli špatné technice. Až 80 procent běžců běhá po patách, což díky odtlumené botě není cítit, ale nárazy se na tělo přenášejí s každým krokem a ke zranění není nikdy daleko," říká Vedral.
Jako v přírodním parku
V letošním roce byla otevřena šestá značková prodejna obuvi Vivobarefoot v Praze v Panské ulici 7. Je tu živá stěna z květin a vodopád s přírodním mechem, který osvěžuje vzduch. Návštěvník si může natočit čistou filtrovanou vodu a nechybí ani chodník s různými úpravami povrchů a běžecký pás, kde si mohou zákazníci prodávanou obuv vyzkoušet. Cílem je, aby se tu lidé cítili jako v přírodním parku.
A další plány? "Zatím rosteme tempem 25 procent ročně a očekáváme ještě lepší výsledky zejména díky tomu, že sami zákazníci u svých prodejců stále více poptávají tento specifický druh bot," říká Vedral. Svoji expanzi s bosými botami by nejlépe popsal citátem od Mahátmy Gándhího: "Nejdříve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují a pak vyhrajete." Přičemž se zatím vidí v bodě tři, ale nezadržitelně se prý blíží ke čtyřce.
