Akademie věd dala dvěma špičkovým vědcům 60 milionů

Věda a technika
30. 6. 2011 15:58
Fluorescenční metody umožňují studovat procesy probíhající v buňkách, zde dělení buněčného jádra.
Fluorescenční metody umožňují studovat procesy probíhající v buňkách, zde dělení buněčného jádra.

Akademickou prémii v celkové výši 60 milionů korun si dnes odnesli dva špičkoví čeští vědci. Fyzikální chemik Martin Hof a expert na fotoniku Jiří Homola použijí peníze na výzkum. Prestižní ocenění dnes převzali z rukou předsedy akademie Jiřího Drahoše. Oba ocenění budou po dobu šesti let dostávat pět milionů korun ročně.

Profesor Hof (1962) z Ústavu fyzikální chemie AV plánuje použít finance na zlepšování fluorescenčních technik, jejichž výsledky budou použitelné v biofyzice a biologii. Tyto metody umožňují sledovat nejrůznější procesy probíhající v buňkách. "Všeobecnou praxí je spíše aplikovat již existující fluorescenční techniky, nám se však podařilo několik nových technik vyvinout," vysvětluje Martin Hof.

"Ačkoliv si většinu přístrojů sestavujeme sami, je potřeba investovat do nákupu jednotlivých komponent, například laserů, části detektorů, optických součástek či částí mikroskopu," říká. Kromě vybavení laboratoří chce také rozšířit vědecký tým o dva až tři mladé badatele.

Spojení fyziky a biologie

Předseda AV Jiří Drahoš udělil prémii Jiřímu Homolovi (vlevo) a Martinu Hofovi (vpravo).Akademická prémie pro docenta Homolu (1965) z Ústavu fotoniky a elektroniky AV bude využita na výzkum biosenzorů. Tato zařízení kombinují velmi citlivé optické metody se schopností biologických molekul (například protilátek nebo nukleových kyselin) rozpoznat přítomnost dalších biologických látek a upozornit tak na ně i ve velmi malých koncentracích, které běžné přístroje nezaznamenají.

"To významně napomáhá lékařské diagnostice a kontrole kvality potravin," říká Jiří Homola. V příštích letech by se chtěl věnovat výzkumu takzvaných plasmonických nanostruktur. Ty měří změny indexu lomu vyvolané interakcí mezi biologickými molekulami. Umožňují tak nejen rozpoznat přítomnost vybraných látek a určit jejich množství, ale také pozorovat v přímém přenosu interakce mezi molekulami a studovat jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi.

Tým Jiřího Homoly už vyvinul řadu biosenzorů s povrchovými plasmony, s jejichž pomocí detekoval látky významné pro lékařskou diagnostiku (protilátky, hormony), ochranu životního prostředí (pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky) a kontrolu kvality a bezpečnosti potravin (bakteriální patogeny a toxiny).

Investice do budoucna, ne odměna za zásluhy

Prémie jdou z rozpočtu Akademie věd, o jejich udělení rozhoduje předseda AV spolu s komisí předních českých i zahraničních odborníků. Prémie je určena vědeckým osobnostem, "které již založily vědecké školy, v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž Akademie věd ČR jako celku". Není však udělována za celoživotní zásluhy, má vědce naopak motivovat k dalšímu výzkumu a přispět k tomu, aby se mohli plně soustředit na svou práci a neztrácet čas papírováním spojeným s grantovými žádostmi.

Autor: ČTK Foto: Profimedia , ČTK

Další čtení

Umělá inteligence hlídá věk zákazníků. Traficon chce zabránit prodeji nikotinových výrobků dětem

Věda a technika
15. 10. 2026

Odešli jste z domu, ale hlava zůstala uvnitř. Starosti s domácností stresují čtyři z deseti Čechů

Věda a technika
14. 10. 2026
 Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (vlevo), premiér Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dita Protopopová

Psychologa nahrazuje chatbot. S umělou inteligencí řeší duševní zdraví třetina dospělých Čechů

Věda a technika
13. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ