Archeologové objevili v Prostějově keltský hrob

Kostru keltského muže z období zhruba 300 let před začátkem letopočtu nalezli archeologové při průzkumu v průmyslové zóně v Prostějově. V místě jejich současného působení se nachází ještě dalších pět hrobových zásypů, které je potřeba odkrýt. "Kosterních pozůstatků tak může ještě přibýt," řekl Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

"Vykopali jsme hrob muže. Výbavu tvoří na kruhu točený hrnec a v oblasti hrudníku jsme nalezli dvě železné spony," uvedl Šmíd. Pozůstalí mrtvého na cestu do záhrobí vybavili zřejmě i masitým pokrmem. Svědčí o tom zvířecí kosti, které se našly u hlavy muže. Kosterní pozůstatky budou podrobeny dalšímu zkoumání odborníků.

Keltské hroby nejsou v lokalitě překvapením. Při minulých průzkumech již archeologové objevili pět hrobů. "Jedná se o hroby s kostrovými pohřby, zesnulí v nich leží v natažené poloze, orientováni jsou hlavou k severu a nohama k jihu. Výbava je poměrně chudá," doplnil Šmíd. Výjimkou byl hrob ženy, která u sebe měla pět bronzových náramků a dvě železné spony.

V prostějovské průmyslové zóně začali archeologové bádat v roce 2002 a od té doby prozkoumali plochu téměř deseti hektarů. Podařilo se jim tak doložit v území osídlení od konce šestého tisíciletí před začátkem letopočtu až do vrcholného středověku. Intenzivní osídlení oblasti skončilo zánikem obce Stará Ves u Prostějova v 15. století zásahem Herolda z Kunštátu. Ten přesídlil osadníky do Prostějova a v lokalitě založil chovné rybníky. K nejvýznamnějším objevům v lokalitě patřilo velké neolitické sídliště a pohřebiště z šestého tisíciletí před začátkem letopočtu. Na pohřebišti bylo 80 hrobů, šlo o kostrové i žárové pohřby.

Průzkum v průmyslové zóně předchází další výstavbě v jedné z firem. Archeologové budou na místě dva až tři týdny.

Foto: ČTK