Archeologové dokončili dosud nejrozsáhlejší archeologický výzkum v Česku. Při stavbě dálničního obchvatu Kolína prozkoumali 40 hektarů pozemků a shromáždili stovky tisíc nálezů. K nejvýznamnějším patří čtyři rondely, z nich dva jsou největší v Evropě.
Pravěké rondely mají kruhový nebo oválný tvar obvykle o průměru od 50 do 200 metrů. V neolitu se objevovaly v Podunají a odtud se šířily na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a nakonec až do Británie. Vnitřní prostor nebyl obýván. Nacházejí se v nich jámy (možná obětní) a pozůstatky pecí a ohnišť.
Na funkci rondelů nemají vědci jednotný názor. Někteří si myslí, že sloužily ke kultovním účelům, jiní tvrdí, že měly význam vojenský nebo sloužily jako místa k obchodní výměně nebo ke společným pracím. Nejčastější je názor, že měly funkcí více. V Evropě je známo přes sto rondelů.
Dva rekordmani
Už první rondel, který archeologové u Kolína prozkoumali loni a který měl průměr 214 metrů, byl podle vedoucí výzkumu Radky Šumberové největším v Evropě. Největší objevený rondel má podle ní průměr přes 230 metrů. Archeologové ho prozkoumali letos. Zbylé dva rondely patří svými průměry 80 a 75 metrů mezi rondely střední kategorie.
Rondelů bylo v Česku objeveno více, ale menších. Nejblíže Kolínu jsou podle Šumberové rondely u Kutné Hory a Poděbrad. Nacházejí se také na okraji Prahy, kde byly prozkoumány rovněž při záchranných archeologických výzkumech.
ČTĚTE TAKÉ: Archeologové našli v Mikulčicích středověkou hračku
Lokality, které archeologové zkoumali u Kolína, byly využívány opakovaně během pravěku a některé i v raném středověku. Zkoumána byla podle Šumberové sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku.
Pravěká pohřebiště
Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší asi se sedmdesáti hroby patřilo lidu únětické kultury ze starší doby bronzové. Vyzvednuty musely být i hroby z několika dalších pravěkých období a raného středověku. Celkem 150 hrobů.
K významným objevům patří také zemnice (obydlí) z mladší doby železné (od poloviny 5. století před naším letopočtem po přelom letopočtu) a tři hroby s původně vydřevenými komorami ze starší doby železné (800 až 550 před naším letopočtem). Zemřelí byli do komorových hrobů uloženi s pohřební výbavou - desítkami keramických nádob, železnými noži i bronzovými ozdobami.
ČTĚTE TAKÉ: Hradčanské náměstí skrývalo zbytky románského domu
Foto: ČTK
