Českou hlavu získal Jan Svoboda, odborník na viry typu HIV

Věda a technika
15. 11. 2010 11:54
Jan Svoboda převzal cenu z rukou předsedy vlády Petra Nečase.
Jan Svoboda převzal cenu z rukou předsedy vlády Petra Nečase.

Národní cenu vlády Česká hlava letos dostal Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Zabývá se retroviry, k nimž patří i virus HIV způsobující AIDS a původci některých typů nádorů.

Retroviry nemají svou dědičnou informaci zapsanou v DNA, ale v jí příbuzné kyselině ribonukleové (RNA). V napadené buňce se virové geny přepíšou do DNA a začnou buňku ovládat. Profesor Svoboda (1934) přispěl k objevu této takzvané reverzní transkripce - procesu, jímž retroviry kopírují svou RNA do DNA.

František Tureček převzal cenu Patria pro českého vědce působícího v zahraničí.Za objev reverzní transkripce byla v roce 1975 udělena Nobelova cena a laureáti David Baltimore, Renato Dulbecco a Howard Martin Temin uváděli Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet. Vzhledem k situaci v komunistickém Československu to prý nebylo možné.

Další laureáti

Cenu Invence si odnesli Vladimír Mařík (1952) a Michal Pěchouček (1972) z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Oceněni byli za výzkum samorozhodujících se systémů s prvky umělé inteligence. Výsledky jejich teoretických výzkumů využívá letectvo a námořnictvo USA a NASA. Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku. 

Cenu Patria, udělovanou slavným českým vědcům v zahraničí, získal profesor František Tureček (1950) působící v USA. Zabývá se vysoce reaktivními molekulami v atmosféře a produkty radiačního poškození DNA a bílkovin. V Turečkově laboratoři se zrodila nová univerzální biochemická metoda k analýze bílkovin v buňkách, která předznamenala revoluci v biologii a chemii bílkovin.

Z tuzemských a zahraničních firem působících v Česku porota udělila Cenu ministerstva průmyslu a obchodu za nejvýraznější novou technologii či výrobek společnosti LASAK za povrchovou bioaktivní úpravu zubních implantátů. Úprava výrazně zkrátila dobu potřebnou pro spojení implantátu s živou tkání. Implantáty lze po operaci okamžitě zatěžovat a pacient může ihned přijímat běžnou stravu. Technologie pronikla na zahraniční trhy a používají ji ve více než dvacet zemích světa.

Projekt Česká hlava pamatuje i na mladé vědce cenou Doctorandus a Gaudeamus. První získal Jaromír Chalupský (1982) za výzkum rentgenových laserů, druhou Markéta Růčková (1984) za zpracování objevu písemností biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného (1572 až 1622).

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ