Likvidace vajec a mláďat hostitelů je pro malou kukačku životní nutností. Kdyby to neudělala, v konkurenci s původními mláďaty by neobstála a těžko by přežila. Nemůže přitom spoléhat na matku, která by ostatní vejce vyhodila z hnízda hned na začátku. Nemůže ani čekat, až trochu zesílí. Nevlastních sourozenců se musí zbavit sama a co nejdříve.
Výsledky práce, pod kterou je podepsán Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se svými kolegy z Maďarska, Velké Británie, Spojených států a Nového Zélandu, zveřejnil vědecký časopis PLoS ONE.
Zoologům bylo už dříve jasné, že likvidace konkurenčních mláďat je pro mládě kukačky výhodná, protože nevlastní rodiče pak mohou veškerou péči věnovat pouze jemu. Záhadou však zůstávalo, proč tuto námahu podstupuje malé a slepé mládě, které to stojí obrovské úsilí.
Výzkum ukázal, že „špinavou práci" nemůže za své mládě odvést jeho matka už při kladení vejce do hnízda hostitelů. Ti totiž téměř vždy odmítají pečovat o hnízdo s jediným vejcem, zatímco o jedno živé mládě se postarají ochotně.
Ale proč mládě nepočká, až trochu vyroste a zesílí, takže pro ně bude likvidace nevlastních sourozenců hračka? Grim s kolegy prokázali, že navzdory velké námaze se mláděti vyplatí zbavit se konkurence co nejdříve. Celková bilance vynaložené a získané energie je v takovém případě nejvýhodnější.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo to tady zpívá? To jsi ty, sousede?
Odhodlaný malý vrah
Kukačka může podle vědců vytlačováním hostitelova potomstva strávit i celý týden, zvláště v hnízdech se strmými vnitřními stěnami. "Je to úžasný sportovní výkon, jako by člověk vyhazoval pytel cementu z tři metry hluboké jámy. Kukačka je přitom tak zaujatá svou věcí, že se ani nestará o okolí a dokonce ani o potravu. Když to ale nezvládne, má například v hnízdě rehka jen poloviční šanci na přežití," říká Grim. Později, když s ostatními mláďaty bojuje o potravu, už nemá sílu konkurenci zlikvidovat, dodal.
Výzkum se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu, který zkoumá vztahy mezi hnízdními parazity a jejich hostiteli i na molekulární a mikroskopické úrovni. Grim je prvním Čechem, jehož projekt sponzoruje prestižní nadace Human Frontier Science Program.
Foto: profimedia.cz, PLoS ONE
