Antropologové z Moravského zemského muzea zrekonstruují tváře dvou žen pohřbených před více než pěti tisíci lety na Moravskokrumlovsku. Lidé jejich podobu uvidí patrně ještě do konce letošního roku v pavilonu Anthropos, řekla antropoložka Eva Vaníčková.
Ženy byly pravěkými lidmi patrně obětovány. Jedna měla svázané ruce a tělo druhé bylo spoutané do kozelce. Ženy byly příbuzné, buďto šlo o matku s dcerou nebo o sestry. Jedna z nich, pohřbená v nižší poloze, měla na těle položené dítě, které ale nebylo její. Pohřbené byly v těžební šachtě pravěkých lidí.
"Ženy byly před 5550 lety obětovány. Měly poměrně složité dětství, jsou tam vidět výživové nesrovnalosti, byly tam nějaké stresové faktory. Na druhou stranu v dospělosti tvrdě pracovaly, možná těžily kámen v krumlovských šachtách," uvedla Vaníčková.
Podle ní bylo zřejmě jistou prestiží, když člověk byl obětován pro dobro společnosti. Antropologové nyní zjišťují barvu očí, vlasů, provádějí analýzu na zubním kameni. Genetika zřejmě příbuzenskou vazbu obou potvrdí.
Nález ostatků žen v pravěké těžební šachtě je jistým unikátem, protože těžba v lese u Moravského Krumlova ekonomický význam ve své době už neměla.
"Byl to obrovský výdej energie na množství kamenů, které nikdo nepotřeboval. Mělo to asi i mystický význam, z některých kusů se asi dělaly rituální předměty. Mohlo to sloužit jako přerozdělovací materiál a dávat to člověku nějakou pozici v osadě," uvedla Vaníčková. Lesy u Moravského Krumlova odborníci zkoumali asi 20 let.
V dolech se těžil rohovec na výrobu pazourku. Dokonce i v době, kdy už nebyl vůbec potřeba. Doly samy o sobě přinášejí stále více otazníků. Odborníci míní, že dolování mělo v době bronzové a železné zřejmě společenský nebo rituální význam.
