Po objevu dlouho ztraceného chrámu, takzvaného Týfónia z Merojského království ve Vád Bon Naga v severním Súdánu počátkem letošního roku, se archeologové z Národního muzea pochlubili odkrytím jeho hlavní svatyně a objevem takzvaného raného chrámu. Ty se nacházejí pod základy Týfónia a jsou dokladem raných dějin této lokality, říká vedoucí výzkumu Pavel Onderka.
Výzkumem v Súdánu česká egyptologie rozšiřuje své aktivity z Egypta proti toku Nilu do oblasti, kam kdysi expandovala staroegyptská kultura.
Ze starořeckých pramenů je známo, že již ve 4. století př. n. l. existovalo v dnešní lokalitě Vád Bon Naga velmi významné sídliště. Ve 2. století př. n. l. je také zmiňován korunní princ Arka, který je titulován jako kněz staroegyptské bohyně Eset.
Rozsáhlý chrámový komplex poblíž dnešního městečka Vád Bon Naga se nachází asi 130 kilometrů severně od hlavního města Chartúmu. Vystavěn byl za Merojského království, které trvalo od 3. století př. n. l. do 4. století n. l. První objevitelé ho pojmenovali Týfónium podle postavy z řecké mytologie Týfóna, což byl obr se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, psa a býka.
V lokalitě, kde nyní žije kolem 3000 obyvatel, se za Merojského království rozkládalo město Arabikeleb, jedno z největších ve starověké Núbii. Okolo přelomu letopočtu v něm byl vystavěn jeden z největších paláců a nejméně pět chrámových staveb. V době největšího rozkvětu v něm žilo kolem 25 tisíc obyvatel.
