Podle dosavadních představ se Homo sapiens vydal z Afriky kolonizovat zbytek světa asi před 60 tisíci lety. Archeologické nálezy ve Spojených arabských emirátech ale naznačují, že to mohlo být výrazně dříve, možná už před 125 tisíci lety. A navíc jinou cestou.
Mezinárodní vědecký tým objevil na archeologickém nalezišti Jebel Faya kamenné nástroje, které nápadně připomínají nástroje používané ranými zástupci druhu Homo sapiens ve východní Africe. Luminiscenční datování odhalilo, že jsou 100 až 125 tisíc let staré. Sekery, škrabky a hroty pro dělání otvorů se přitom liší od novějších nástrojů známých z Blízkého východu.
Autoři objevu, kteří o něm informují v aktuálním vydání časopisu Science, se domnívají, že lidé přešli z Afriky na Arabský poloostrov přímo přes pevninský most z území dnešního Džibutska. Hladina moře tehdy byla výrazně níže než dnes. První zástupci druhu Homo sapiens tedy nemuseli putovat údolím Nilu a přes Blízký východ, což je cesta, kterou zvolili jejich potomci o šedesát tisíc let později.
Klima na Arabském poloostrově bylo před 125 tisíci lety mnohem vlhčí než dnes, tamní krajina byla bohatá na řeky a jezera. Není však jisté, zda se tehdejší "arabská" populace udržela a potomci prvních kolonistů se později smísili s novými příchozími, nebo zda zanikla a o osídlení zbytku světa se postarala až nová vlna dobrodruhů, kteří se na svou pouť vydali před 60 tisíci lety.
Nelze však spolehlivě vyloučit ani možnost, že nástroje vyrobili neandertálci nebo zástupci druhu Homo erectus. Podle autorů objevu však tyto alternativní hypotézy nejsou příliš pravděpodobné, protože výskyt neandertálců není z dané oblasti doložen a nástroje charakterem zpracování skutečně ze všeho nejvíc připomínají nástroje používané tehdejšími zástupci Homo sapiens ve východní Africe.
