Čeští egyptologové mají ve světě renomé. Jejich objev rozsáhlého pohřebního komplexu princezny Šeretnebtej přináší další řadu unikátních svědectví o Staré říši. O princezně, sňatcích z rozumu a době, kdy se platilo pivem, mluvil TÝDEN s vedoucí tohoto výzkumu Hanou Vymazalovou, která si ze svých egyptských misí přivezla i manžela.
Včera jsem si musela vymyslet říkanku, abych si zapamatovala jméno princezny, o které si budeme povídat.
A jak zněla?
Šeptej a na nic se neptej princezny Šeretnebtej.
Vidíte, a to je ještě jedno z lehčích jmen, v Abúsíru máme taky třeba Anchiemaptaha nebo Imachetcherresnetu. S kolegy jí zkráceně říkáme Šeretka.
A už víte, která z hrobek, v jejichž komplexu už pár let s kolegy kutáte, je skutečně princeznina?
Myslím, že ano. Zdá se téměř jisté, že byla pohřbena tam, kde jsme předpokládali už podle prvních nepřímých náznaků. Všechny další indicie nám toto místo potvrzují, ale stále nám chybí přímý důkaz.
Jaké jsou ty nepřímé?
V "komplexu princezny", jak místu říkáme, jsou kromě dvora s pilíři zdobenými princezniným jménem i čtyři skalní hrobky, takové jeskyně vysekané do skály. Hrobka "C" je z nich největší, zdá se i nejpropracovanější a našli jsme v ní navíc zlomky princezniných nepravých dveří.
Co to je?
To byla pro staré Egypťany brána mezi tímto a oním světem, kterou měl duch zemřelého procházet tam a zpátky. Před nepravé dveře se kladly obětiny, takže víme, že zádušní kult princezny probíhal právě v této ze čtyř hrobek.
* Proč si princezny musely brát vysoké úředníky?
* Čím se platilo ve starém Egyptě?
* Byla princezna Šeretnebtej krásná?
* Zkolabuje naše civilizace jako Stará egyptská říše?
* Byli staří Egypťané dobří účetní?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky si můžete přečíst v novém vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 19. května.
