Historické zámecké zahrady skrývají překvapivý přínos pro přírodu – fungují jako útočiště vzácných biotopů, které z české krajiny postupně mizí vlivem intenzivního zemědělství a urbanizace. Vyplývá to z výzkumu vědců Výzkumného ústavu pro krajinu, kteří analyzovali desítky historických zahrad napříč Českou republikou.
Zámecké historické krajinářské zahrady uchovávají cenné přírodní biotopy, které jsou v intenzivně využívané české krajině stále vzácnější. Významně tím přispívají k ochraně biodiverzity. Vyplývá to z výzkumu vědců Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), o kterém ústav informoval v tiskové zprávě. Historické zahrady podle vědců představují v krajině zatížené intenzivním zemědělstvím a urbanizací často poslední místa s dochovanou přírodou. Pomáhá k tomu zejména dlouhodobě šetrné hospodaření.
V zámeckých zahradách se masivně nepoužívají chemické látky ani se výrazně nezasahuje do přírodního prostředí. Nejvíce přírodních biotopů s největší kvalitou se podle výzkumu nachází v méně udržovaných okrajových částech zahrad.
Přírodní biotop je ucelený prostor s jedinečnými přírodními podmínkami, ve kterém žijí a vzájemně se ovlivňují specifická společenství rostlin a živočichů. Vědci zjistili, že výrazně vyšší podíl přírodních biotopů, k nimž patří zejména lesy, druhově bohaté louky a vodní prvky, obsahují především větší zahrady. Vodní prvky přitom podle nich bývají v české krajině často degradovány, a ztrácí svou přirozenou schopnost zadržovat vodu a poskytovat domov rostlinám a živočichům.
V zahradě u zámku Žehušice zůstaly například zachovány staré duby letní, které jsou pozůstatkem lužního lesa. Podle vědců mají nejen výraznou estetickou hodnotu, ale podporují i rozmanitá a jedinečná druhová společenstva. U zámku Kačina pak vytváří vodní prvky v parcích domov pro řadu vodních a mokřadních rostlin. Obě zámecké zahrady leží na Kutnohorsku.
"Zahrady fungují jako jakési paměťové ostrovy krajiny, uchovávají druhy i struktury, které jinde zanikly. Kombinace historického designu a citlivé péče vytváří ideální podmínky pro zachování přírody i v kulturní krajině," uvedla vedoucí odboru kulturní krajiny a sídel VÚK Markéta Šantrůčková.
Studie vychází z analýzy desítek historických zahrad v České republice a využívá detailní data o přírodních biotopech v systému Natura 2000, který je celoevropskou sítí chráněných území. Jeho hlavní úlohou je chránit nejcennější a nejohroženější druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště.
