Analýza DNA propojila majitele prastarých kostí s jejich potomky žijícími v jednadvacátém století. Bydlí pořád ve stejných místech, kde přebývali i předkové. Stěhovali se jen v létě kvůli rybaření.
První lidé se, aspoň podle toho, co si myslí většina dnešních odborníků na pravěk, dostali do Ameriky v období před šestnácti a půl až třinácti tisíci lety. Byla to doba ledová. Voda byla zamrzlá v ledovcích. Hladina světového oceánu byla nižší než dnes. Ze Sibiře do Kanady se dalo přejít suchou nohou. Kde se dnes vzdouvají neklidné vody Beringova průlivu, byla tenkrát souš. Dnešní indiánské kmeny, včetně Inuitů a dalších blízkých etnik, jsou si na světě nejpříbuznější s původním obyvatelstvem Sibiře. Jak lidé osidlovali Ameriku, šířili se na jih.
Šli ale pomalu a často se zastavovali. Některým se kočování přestávalo líbit a usazovali se. Nejméně před pěti a půl tisíci let to udělali i předkové národů žijících poblíž přístavního města Prince Rupert v Britské Kolumbii. Zjistila to skupina třinácti výzkumníků, vedená Ripanem Malhim z Illinoiské univerzity. Podrobnosti popisují v časopise PLoS ONE.
Tamní indiáni spadají do skupiny národů, jež samy sebe označují jménem Tsimshian. Znamená to "uvnitř řeky Skeeny." Zmíněný tok pramení v národním parku Spatsizi Plateau a ústí do Pacifiku mezi městy Port Edward a Port Essington na jih od Prince Rupert.
DNA z mitochondrií
Vědci porovnali DNA místních indiánských obyvatel s DNA z kostí ze dvou archeologických nalezišť poblíž Prince Rupertu. Použili DNA mitochondriální. Mitochondrie jsou drobné buněčné kapsle, v jejichž záhybech probíhá dýchání. Kdysi dávno byly samostatnými bakteriemi a mají i vlastní genetickou výbavu, třebaže skromnou. Dědí se jen po přeslici. Když se spermie spojí s vajíčkem, dostanou se do vznikajícího embrya jen geny mitochondrií z matky.
Kanadští indiáni se mísili s bílými osadníky. Jejich kultura je matrilineární. Majetek se u nich dědí v mateřské linii. Rodokmen odvozený z mitochondriální DNA proto není narušený příměsí evropských genů. Počty mitochondrií v jedné buňce se pohybují v tisících. Vlastní DNA člověka je v každé buňce jen jednou. Mitochondriální geny se proto lépe rekonstruují.
Kosti předků
Jeden z žijících anonymních účastníků studie nesl stejný mitochondriální genom jako 5500 let stará kostra ženy nalezená na souostroví Lucy Islands asi dvacet kilometrů od Prince Rupertu. Původní indiánští obyvatelé oblasti se na ostrovy na konci léta stěhovali a rybařili na nich. Pozůstatky ženy vykopali archeologové ve zbytcích chatrče, starých mezi 5 300 a 6 400 lety. V současnosti žijící kanadský indián je přímým potomkem dávné rybářky nebo její matky.
Stejnou verzi mitochondriální DNA našli vědci i v kostře další ženy z patnáct kilometrů vzdáleného ostrova Dodge Island. Další tři žijící účastníci výzkumu byli nositeli identického mitochondriálního genomu jako pět tisíc let stará kostra rovněž z Dodge Islandu. Předkové dnešních indiánských obyvatel Prince Rupertu se s výjimkou letních rybářských výletů asi moc nestěhovali. Bydleli 5000 let na jednom místě.
