Poslouchej a čti
Kdo slyší lépe rytmus, je na tom prý lépe i s řečí

Lidé se smyslem pro rytmus mají lepší řečové schopnosti. Ve studii, která vyšla v odborném časopisu Journal of Neuroscience, se uvádí, že provozování hudby by se dalo zřejmě využít ke zlepšení jazykových schopností.

Účastníci studie, kteří byli úspěšnější v rytmických testech, vykazovali pokročilejší reakci na zvuk řeči. Asi 100 dospívajících osob mělo za úkol bubnovat prsty v rytmu hudby. Vědci přitom měřili přesnost úderů prstů ve srovnání s metronomem.

Účastníci studie měli na hlavách elektrody, které snímaly reakce mozku na zvuk. Prokázalo se, že osoby s lepším hudebním vzděláním vykazovaly kvalitnější mozkovou reakci i na řeč. Horší výsledky měli ti, kteří patřili ke špatným čtenářům.

"Vypadá to, že děti, které hůř čtou, mají se sledováním rytmu potíže. Rytmus poskytuje jak v hudbě, tak řeči jakousi mapu s ukazateli, které vybírají nejdůležitější informace," řekla stanici BBC ke studii Nina Krausová ze Severozápadní univerzity v Illinois.

"Praktikování hudby posiluje ty složky, které jsou důležité při čtení. U hudebníků je nervová reakce na zvuk velmi stabilní. Funguje to asi tak, že člověk trénovaný v hudbě, zejména v její rytmické stránce, dokáže používat sluchový systém tak, že vylučuje zvukový šum a zaměřuje se na důležité zvuky, což je důležité při učení se čtení," tvrdí Krausová.

John Iversen z Kalifornské univerzity se zabývá výzkumem mozku a tím, jak zpracovává hudební podněty. Studie v Illinois se nezúčastnil, ale s jejími výsledky souhlasí. "Je to další příspěvek do výzkumu o souvislosti rytmických schopností s výkonem v nehudební oblasti, zejména jazykové," řekl.