Nejnovější vědecká studie odhalila, že v těle moderního člověka nadále přetrvává určité procento DNA, která pochází od neandrtálců. Tato genetická výbava nám pravděpodobně zajišťuje odolnost vůči běžně se vyskytující chřipce či hepatitidě neboli žloutence. Informaci uvedl server independent.co.uk.
Přibližně před 70 tisíci lety se začal Homo sapiens, tedy člověk moudrý, přesouvat z Afriky do Euroasie, čímž učinil velký objev, a to, že není na svět zcela sám. Neandrtálci už v této oblasti pobývali stovky tisíc let a jejich těla byla přizpůsobena tak, aby vydržela tehdejší drsné podnebí. Naopak přirozené prostředí pro sapiens byla oblast savany v Africe, proto nebyl jejich imunitní systém schopen odolávat typickým virům pro neandrtálce.
Křížení mezi těmito starověkými lidskými druhy zanechalo mnohým současným Evropanům a Asiatům až dvě procenta neandrtálské DNA. Právě výzkum profesora Davida Enarda, genetika na univerzitě v Arizoně, odhalil, že ochrana proti virům je hlavní důvod, proč DNA přežila v našich tělech dodnes. "Mnohé neandrtálské sekvence DNA se u moderních lidí ztratily, ale některé zůstaly a zdá se, že se v okamžiku kontaktu s velkou frekvencí rozšířily," vysvětluje profesor Dmitrij Petrov.
Genetické nástroje
Studie publikovaná v časopise Cell informuje o 152 genech od neandrtálců, které vědci identifikovali. Ty kódují látky integrující s viry, jež tvoří ribonukleová kyselina (RNA). Tato skupina zahrnuje například chřipku, hepatitidu C a HIV. Závěry jsou tedy takové, že potomci párů složených z neandrtálců a příslušníků sapiens získali genetické nástroje, jimiž s viry bojují.
"Moderní lidé si raději vypůjčili už adaptovanou genetickou obranu od neandrtálců. Bylo to jednoduší než čekat na rozvoj vlastních adaptivních mutací, to by totiž vyžadovalo mnohem více času," upozorňuje Enard. Současně dodává, že tyto geny pravděpodobně našim předkům pomohly přežít.
