Vědci vyřešili další ze záhad, kterými je opředená britská megalitická stavba Stonehenge. Několik zde pohřbených lidí podle nového výzkumu nepocházelo z okolí místa, ale z téměř tři sta kilometrů vzdáleného západního Walesu. Podle nové teorie možná právě oni na místo v jižní Anglii donesli dolerit, druh čediče vytěžený v západovelšském pohoří Preseli, který byl prokazatelně použit při jedné z raných fází stavby Stonehenge.
Archeologové si dlouho lámou hlavu nad tím, proč vlastně Stonehenge vzniklo. Naleziště z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří.
V monumentálním areálu se nacházejí mimo jiné prohlubně, ve kterých se před desítkami let našly ostatky lidí, které zbyly po pohřbech žehem. Vědci právě tyto zbytky kostí pětadvaceti lidí, kteří žili v letech 3180 až 2380 před naším letopočtem, nyní prozkoumali.
Tým britských, francouzských a belgických vědců kolem Christopha Snoecka z Oxfordské univerzity použil při zkoumání kostí analýzu izotopů stroncia. Stroncium, jeden z kovů alkalických zemin, lidé přijímají v potravě a prvek se následně ukládá v jejich kostech a zubech. V závislosti na místě, na kterém žijí, mají pak lidé v těle různé poměry izotopů stroncia. Vědci tak mohou srovnáváním archeologických nálezů se vzorky odebranými ze současných rostlin, lidských zubů či vody zjistit, odkud dávní zesnulí pocházeli.
Patnáct z pětadvaceti lidí, jejichž ostatky se v areálu Stonehenge našly, pocházelo podle výsledků zkoumání z okolí místa. Zbylých deset ale přinejmenším posledních deset let před smrtí žilo v západním Walesu. Pozůstatky některých z mrtvých byly dokonce ve Walesu i spáleny a až poté převezeny k pohřbení do Stonehenge. To vyplynulo z analýzy zbytků nalezeného dřeva.
"Je to vskutku vzrušující objev, neboť ukazuje, na jaké vzdálenosti lidé ze Stonehenge cestovali," řekl výzkumník Mike Parker Pearson z londýnské University College, který se na analýze ostatků z megalitické stavby podílel.
