Sociální sítě umocňují působení psychologických mechanizmů vzniklých přírodním výběrem k usnadnění pohybu ve společnosti jiných lidí. Co bylo výhodné v paleolitu, nemusí být ale výhodné dnes.
Po nedávném pomovém atentátu v Bostonu proběhla po sociálních sítích vlna hněvu vůči České republice. Američtí uživatelé Facebooku a Twitteru si nás pletli s Čečenskem, odkud útočníci pocházeli. Na bombardování naštěstí nedošlo. V současné euroamerické civilizaci je pro velkou část lidí prvním, a často i posledním, zdrojem informací internet. Člověk má k dispozici mnohonásobně víc informací, než zvládá zpracovat. Ohrožuje to naši schopnost kritického myšlení?
Trojice dánských filozofů, Pelle Hansen, Vincent Hendricks a Rasmus Rendsvig tvrdí, že ano. Internet, a zvlášť sociální sítě podle nich zesilují automatické psychologické procesy, které byly užitečné našim předkům. V soudobé společnosti nás ale dělají náchylnějšími ke zkreslenému vnímání světa, na jehož podkladě pak chybujeme.
Vědci označují zesilování v časopise Metaphilosophy výrazem "infobouře." Měly by mít základ v dobře prozkoumaných lidských reakcích. Vědci uvádějí jako příklad absurdního působení našeho sociálního mozku v kombinaci s informačními technologiemi nebývalý komerční úspěch knihy Milostné dopisy velkých mužů a žen: od osmnáctého století do dneška (Love Letters of Great Men and Women: From the 18th Century to the Present Day).
Informační bouře
Kniha se před čtyřmi lety stala jedním z nejprodávanějších titulů v internetovém knihkupectví Amazon. Příčinou její vysoké prodejnosti byl ale omyl. Nakupující ji zaměnili s knihou Milostné dopisy velkých mužů (Love Letters of Great Men), kterou čte fiktivní novinářka Carrie Bradshawová v jedné scéně filmu Sex ve městě. Filmová kniha byla vymyšlená. Když ji ale fanoušci filmu na Amazonu hledali, nabídl jim automaticky Milostné dopisy velkých mužů a žen: od osmnáctého století do dneška. Lidé si spis začali kupovat.
Protože šlo o příznivce Sexu ve městě, objednávali si i další věci se seriálem i filmem spojené. Umělá inteligence Amazonu si toho všimla a začala knihu společně s předměty týkajícími se Sexu ve městě nabízet, ačkoliv s ním neměla nic společného. Mimochodem, v současnosti už kniha Milostné dopisy velkých mužů existuje a dá se na Amazonu koupit. Ještě podivnější je příběh další knihy: Jak se dělá moucha (The Making of a Fly) o Petera Lawrence. Jedná se o specializovaný spis o vývoji embrya octomilky obecné.
Je už starší. Velká knihkupectví už ji neprodávají. Když ji chtěl americký biolog Michael Eisen sehnat, musel se podívat, jestli není k dostání u nějakého internetového maloobchodníka. Našel ji. Stála ale 23 698 655,93 dolaru. K tomu ještě 3,99 dolaru za dobírku. Cena stoupala každý den. Mohla za zacyklená cenová válka dvou maloobchodníků.
První automaticky nastavoval cenu knihy jako 0,9983 násobek ceny druhého, druhý jako 1.270589 násobek ceny prvního. Oba přepočítávali ceny každých několik hodin. Použití moderních informačních technologií v kombinaci s lidským myšlením vedlo k absurdnímu výsledku.
Nedávno propašovali hackeři na twitterový účet tiskové agentury AP falešnou zprávu, podle níž mělo dojít k bombovému atentátu na Bílý dům. Zraněn měl být i prezident Obama. Zprávu si přečetly automatické stroje určené k obchodování na burze. Než ji AP stáhla, prodělaly 200 miliónů dolarů.
Život v bublině
Podkladem pro infobouře se může stát i efekt, označovaný jako skupinová polarizace. Vědci odhalili jeho existenci už v minulém století v laboratorních psychologických experimentech. Dá se ale zaznamenat i na sociálních sítích nebo diskuzních fórech. Pokud se nějaká skupina lidí o něčem dohaduje, často skončí zaujetím extrémního stanoviska, zvlášť když na začátku uvažovali všichni podobně. Dobrý příklad jsou třeba setkání politických stran.
Polarizace má víc příčin. Jedna z nich je snaha jednotlivců zalíbit se ostatním. Když člověk získá hrubou představu o názoru většiny, začne říkat něco, co mu nejen vyhovuje, ale co většinový názor i trochu přiostřuje.
Ostatní vidí, že je oblíbený a zachovají se stejně. Názor celé skupiny se tak pomalu vzdaluje od průměru. Pokud čtete na Twitteru převážně mínění lidí, kteří uvažují podobně jako vy, je to jako kdybyste poslouchali ozvěnu vlastních slov. Sami se pak ve svých postojích utvrzujete. Moderní vyhledávací algoritmy vám navíc nabízejí články a další webový obsah podle toho, na co jste klikali v minulosti. Nic jiného k vám nepronikne.
