Problém synchronizace
Nechce se vám ráno vstávat? Ve škole jste byli v nevýhodě

Někteří lidé mají problém ráno vylézt z postele, ale zato jim nedělá potíže být vzhůru dlouho do noci. Jiní jsou naopak schopni vstávat se slepicemi. Úderem desáté večerní se mění v mátohy sotva schopné si z posledních sil ještě rychle vyčistit zuby, než se odeberou do říše Morfeovy. Psychologové říkají právě popsanému rozdílu mezi lidmi chronotyp. Sami asi víte, že může ovlivnit váš život. Mimo jiné i známky ve škole.

Průzkum mezi německými středoškolskými studenty ukázal, že "noční ptáci" mají horší známky než ranní ptáčata. Chodí do školy v době, kdy by měli ještě spát. V časopise British Journal of Educational Psychology o tom píše Mezinárodní osmice psychologů, vedená Franzisem Preckelem z Trierské univerzity.

Vědci rozdali psychologické testy, měřící sklon k ponocování nebo naopak brzkému vstávání, 272 studentům německých středních škol (z toho 141 byly dívky). Kromě toho se vyptávali na jejich zvyky i rodičů a měřili několik dalších charakteristik. Pak se podívali, jak chronotyp souvisí se školními výsledky. Noční práci byli v nevýhodě. Měli horší známky než ranní ptáčata.

Rozdíl trval, i když vědci odečetli statistické vlivy pohlaví, inteligence, motivace k učení, svědomitosti nebo záliby v myšlení a hledání souvislostí. Příčina znevýhodnění nočních ptáků není jasná. Kupodivu to nevypadá, že by za něj mohla ospalost, na niž se psychologové rovněž ptali. Nemůže za to ani větší záliba sov v drogách a návykových látkách, kterou popsali jiní sociální výzkumníci.

Ve vzorku z německých škol k nim měla větší sklon naopak ranní ptáčata. Nejpravděpodobnější vysvětlení je podle Preckela a jeho kolegů špatná synchronizace. Z hlediska nočních ptáků se škola odehrává v denní době, kdy jejich myšlení ještě není v optimální formě. Nechat je chodit do školy brzo ráno je podobné, jako když v minulosti učitelé nutili leváky psát pravou rukou.