Představa neandertálců coby tupých stvoření dožívajících ve stínu inteligentních, šikovných a invenčních předků moderního člověka dostala další ránu. Jejich jídelníček nesestával především ze syrového masa, jak se antropologové dlouho domnívali. Nevyhýbali se ani rostlinné potravě a zvládali její tepelnou úpravu.
Odborníci z washingtonského přírodovědného muzea prozkoumali zuby neandertálců nalezené na lokalitách v Belgii a Iráku. Ve fosilizovaném zubním plaku objevili mikroskopické částečky potravy, mezi nimi i škrobová zrna pocházející z různých rostlin.
Byla mezi nimi zrna pocházející z divoce rostoucích obilnin, luštěnin, různých kořínků a hlíz. Některá byla tvarově pozměněna způsobem, který je charakteristický pro tepelnou úpravu.
Neandertálci se sice ještě nevěnovali zemědělství, i moderní člověk se k němu ostatně dopracoval teprve před deseti tisíci lety (asi dvacet tisíc let po vyhynutí neandertálců), tepelnou úpravu potravy zlepšující její stravitelnost však už zvládali. Dokázali si tak opatřit mnohem více kalorií, než by ve stejném prostředí bylo možno pouhým lovem.
Podrobnosti o výzkumu přinesl časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
