Pravěcí lidé na území Moravy znali a používali sádru

Pravěcí lidé, kteří kdysi obývali území Moravy, podle nového zjištění vědců znali sádru. Zřejmě nejstarší doklad jejího použití ve střední Evropě našli badatelé z Masarykovy univerzity v Brně (MU) ve zbytcích inkrustace, tedy bílé vrstvy, která sloužila ke zdobení keramiky. Stáří nádoby nalezené u Milovic na Břeclavsku stanovili odborníci na 4500 let. Objev přijal k publikaci časopis Journal of Archaelogical Science. 

"Objev sádry nás opravdu překvapil, protože dosud nebyly z této doby žádné doklady o jejím využití ve střední Evropě," uvedl Dalibor Všianský z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU. Na Předním východě, kde se rodila lidská civilizace, je využití sádry doloženo už z předkeramického neolitu, tedy z období 8600 až 5500 let před naším letopočtem.

Bílou inkrustaci používali pravěcí lidé v kombinaci s červenou a černou barvou k vytváření kontrastních vzorů na keramice. "Nejčastěji se používala na konci doby kamenné a začátku doby bronzové," uvedl Jan Kolář z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU.

U vzorků keramiky nalezených ve střední Evropě vědci dosud nezkoumali složení této bílé hmoty, právě proto se na ni odborníci z Brna zaměřili. Sesbírali desítky vzorků z celé Moravy a pomocí rentgenové difrakce našli stopy čtyř materiálů - kaolínu, kostí, uhličitanů a sádry.

Vědci zároveň došli k závěru, že výroba i výzdoba nádob byla silně závislá na místních podmínkách. Například kaolín pravěcí lidé využívali zvláště v blízkosti jeho nalezišť. U keramiky nemají vědci důkazy o masových přesunech materiálů a výrobků, jako se to v pravěku dělo například u vzácných kovových předmětů.

Sádra je práškové pojivo, které se získává zahříváním minerálu sádrovce. V současnosti se používá ve stavebnictví, při drobných opravách v domácnosti, modelování, ale také třeba v zubním lékařství.