Archeologové našli na německém ostrově Rujana v Baltském moři stovky více než tisíc let starých mincí, prstenů, perel, náramků či náhrdelníků. Jsou spojovány s dobou legendárního dánského krále Haralda I., přezdívaného Modrozub.
Dva amatérští archeologové, včetně třináctiletého chlapce, v lednu nejdřív našli jednu stříbrnou minci poblíž vesnice Schaprode. Do dalšího pátrání se zapojili profesionální archeologové, kteří o víkendu objevili celý poklad, informoval Zemský úřad pro kulturu a památkovou péči spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
"Tento poklad je největším jednotlivým nálezem mincí z doby Modrozuba v oblasti jižního Baltu, a je tudíž mimořádně významný," řekl vedoucí vykopávek Michael Schirren.
Oba amatérští archeologové museli o svém objevu mlčet, aby dali profesionálům čas s plánováním a byli přizváni k účasti na dalších vykopávkách. "Byl to největší objev mého života," řekl amatérský archeolog René Schön.
Schön a třináctiletý Luca Malaschnitschenko lokalitu prohledávali s pomocí detektoru kovů, když druhý z nich našel kousek kovu, o němž se zprvu domníval, že jde jen o odpadek z hliníku. Když předmět očistili, pochopili, že jde o něco mnohem cennějšího.
Zhruba stovka z celkem 500 až 600 mincí pochází podle archeologů pravděpodobně z doby panování Haralda I., známého také pod přezdívkou Harald Modrozub. Ten vládl oblasti dnešního Dánska, severního Německa, jižního Švédska a části Norska ve druhé polovině desátého století a do svého království přinesl křesťanství.
Přezdívku Modrozub si Harald vysloužil díky mrtvému zubu, který působil namodrale. Dnes je po něm pojmenována technologie bezdrátového přenosu dat Bluetooth (anglicky Modrozub), kterou vyvinula švédská firma Ericsson. Schopnost Haralda I. spojovat Skandinávii má být analogií schopnosti technologie Bluetooth propojovat počítače s mobilními zařízeními.
