Tajemná "žena X" patří k dosud neznámému druhu člověka

Věda a technika
28. 12. 2010 17:06
Historie rodu Homo je mnohem spletitější, než jsme si mysleli (ilustrační foto).
Historie rodu Homo je mnohem spletitější, než jsme si mysleli (ilustrační foto).

Před více než třiceti tisíci lety žil na jižní Sibiři člověk, které se lišil od svých současníků - jak předků moderního člověka, tak neandertálců. Zatím se našly pouze jeden článek prstu a zub, genetická analýza však potvrdila jedinečnost fosilních ostatků.

Kost a zub patřící mladé dívce objevili ruští archeologové v Denisově jeskyni v pohoří Altaj už v roce 2008. V březnu letošního roku vědci zveřejnili výsledky zkoumání mitochondriální DNA, které naznačilo, že ostatky nepatří žádnému z dosud známých druhů člověka. Fosilii se začalo přezdívat "žena X".

Jistotu přineslo přečtení mnohem rozsáhlejšího řetězce jaderné DNA. Mezinárodní vědecký tým o tom nyní informuje v časopise Nature. Genetická informace se liší jak od DNA neandertálců, tak od DNA příslušníků našeho druhu Homo sapiens. Potvrzují to i morfologické znaky nalezeného zubu.

Čtení genomu vedl finský genetik Svante Pääbo, který dlouhodobě působí v lipském ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Stejný muž má lví podíl i na přečtení genomu neandertálce.

Ukázalo se, že lidé z Denisovy jeskyně mají geneticky nejblíže k neandertálcům, s nimiž tedy sdílejí společného předka. K překvapení genetiků však srovnání s DNA moderních lidí odhalilo určitou příbuznost s dnešními obyvateli Melanésie, například Papuy. Z genetických dat je možno rekonstruovat fascinující evoluční příběh našeho rodu.

Komplikovaná cesta z Afriky

Byli obyvatelé Denisovy jeskyně blízce příbuzní trpasličím lidem, kteří na ostrově Flores bojovali s obřími varany?Zdá se, že populace primitivních příslušníků rodu Homo, která před 300 až 400 tisíci lety opustila Afriku, se krátce nato rozdělila na dvě samostatné populace - neandertálci se rozšířili do Evropy a západní Asie, druhá, "denisovská" skupina se vydala kolonizovat východ asijského kontinentu.

Před 70 až 80 tisíci lety se na pouť ze své africké kolébky vydal i moderní člověk Homo sapiens. Hned na počátku svého putování se zřejmě někde na Blízkém východě naši předci zkřížili s neandertálci. Genetické stopy této mesaliance jsou dodnes patrné v naší DNA. Neandertálci později podlehli konkurenčnímu tlaku evropské větve našeho druhu a někdy před třiceti tisíci lety vyhynuli.

Bratranci neandertálců, o jejichž existenci máme zatím důkazy pouze ze sibiřské Denisovy jeskyně, se zřejmě před svým vyhynutím zkřížili s předky dnešních obyvatel Melanésie, kteří putovali asijským kontinentem na východ. "Denisovci" zřejmě tehdy obývali rozsáhlejší území Asie, takže mohli své geny předat i populaci, která je dnes geograficky od místa nálezu velmi vzdálená.

Není vyloučeno, že s tajemnými obyvateli Denisovy jeskyně jsou blízce příbuzní i trpasličí lidé Homo floresiensis, kteří ještě před 18 tisíci lety obývali indonéský ostrov Flores. Jejich DNA se bohužel nezachovala, protože kosti ležely ve vlhkém substrátu, který uchování dědičné informace nepřál. V každém případě je stále jasnější, že příběh člověka mimo Afriku nelze v posledních desítkách tisíc let zjednodušit na postupné vytlačení neandertálců druhem Homo sapines. Evoluční historie lidského rodu je o poznání spletitější.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ