Tuberkulóza provází lidi zřejmě už zhruba 70 tisíc let a nepřenesla se na ně ze zvířat, jak se dosud předpokládalo, nýbrž tomu bylo naopak. Přišel na to při svém výzkumu mezinárodní tým odborníků, napsala dnes na internetu britská BBC.
Závěry vědecké práce publikované v odborném časopise Nature Genetics popírají obecné přesvědčení, že TBC pochází ze zvířat a teprve před 10 tisíci lety se přenesla na člověka. Studie poukazuje na úzké spojení evoluční historie člověka a této choroby, které ročně podlehne více než milion lidí.
Předchozí výzkumy ukazovaly, že tuberkulóza vznikla přibližně před 10 tisíci lety v Africe, tedy v době neolitického demografického přechodu, kdy se lidská populace rozšiřovala a na významu nabývalo zemědělství. Specialisté zapojení do nejnovějšího bádání na tomto poli zkombinovali geografické a genetické údaje z 259 kmenů TBC s cílem zrekonstruovat jejich vývojovou historii a srovnat ji s počátky lidí v Africe.
"Zjistili jsme, že základní, nejranější, společný počátek TBC a lidstva je v Africe o 60 tisíc let dříve, než lidé původně mysleli," řekl podle BBC švýcarský vědec Sebastian Gagneux. "Výsledkem naší práce je, že jsme poskytli silnou hypotézu k posílení názoru, že TBC původně začala u lidí a během neolitického demografického přechodu se přenesla na zvířata," dodal.
Vědci nyní přemítají nad tím, jak se této nemoci podařilo 60 tisíc let přežít mezi malými skupinami lidí. Výrazným rysem tuberkulózy, který není u ostatních nemocí běžný, je, že člověk jí může být nakažený roky, než se projeví její symptomy. Choroba se dokáže sama aktivovat po určité době. Díky tomu podle vědců také zřejmě ve svých počátcích dokázala přežít.
"Když je k infikování jen málo lidí, nemá pro bakterie smysl je zabíjet, protože by tím ohrozily samy sebe. To je evoluční slepá ulička," vysvětlil Gagneux. Jakmile se však lidská populace začala během neolitického demografického přechodu rozrůstat, TBC se stala mnohem aktivnější a dokázala se dál šířit.
