Ve věku 87 let zemřel v úterý v Praze indolog a překladatel Dušan Zbavitel. Informovala o tom jeho dcera Gita Zbavitelová. Zbavitel přeložil přes šedesát knih a byl autorem jedné z prvních učebnic sanskrtu.
Za jedno z jeho nejvýznamnějších děl odborníci považují první český překlad kompletního souboru všech nejstarších Upanišad, staroindických filozofických textů, který Zbavitel pořídil přímo ze sanskrtského originálu a jenž vyšel před několika lety.
Dušan Zbavitel se narodil 7. května 1925 v Košicích v tehdejším Československu a vystudoval indologii na Univerzitě Karlově. Od roku 1954 působil jako vědecký pracovník oddělení jižní Asie pražského Orientálního ústavu a v roce 1960 se stal jeho vedoucím. Zároveň vyučoval bengálštinu na Filozofické fakultě UK.
Po roce 1968 byl nucen ze zaměstnání odejít vzhledem k nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Později vyučoval bengálštinu a sanskrt na Jazykové škole v Praze a po roce 1989 přednášel sanskrtskou a bengálskou literaturu na Univerzitě Karlově.
Zbavitelova vědecká práce zahrnuje široký záběr bengálské literatury, folklorních a divadelních tradic. Byl uznávanou kapacitou v oblasti díla a filozofie Rabíndranátha Thákura a jeho rozbory Thákurových spisů i překlady jeho románů, her, příběhů, poezie, projevů a korespondence jsou velkým přínosem pro šíření básníkových myšlenek mezi českou veřejností.
Objemné antologii Thákurových děl, kterou Zbavitel vydal u příležitosti stého výročí autorova narození, se dostalo neobyčejného uznání. Další tvorba Zbavitele o Indii, ať už knihy, monografie či články, se dotýká dějin, politiky, filozofie, náboženství, literatury, dramatu a poezie. Napsal dějiny sanskrtské literatury (Průvodce dějinami staroindické literatury, 1996) a vydal sanskrtský slabikář v češtině. Kromě upanišad přeložil i řadu dalších klasických děl ve staroindickém sanskrtu.
Dušan Zbavitel získal mnohá ocenění, v roce 2004 dostal například Státní cenu za překlad a v roce 2006 byl oceněn vysokým indickým státním vyznamenáním Padma Bhúšan za celoživotní přínos literatuře a vzdělání, zejména na poli indologie.
