Po 140 letech se 8. května na den vrátí do jeskyně Býčí skála v Moravském krase takzvaná lebka princezny objevená badatelem Jindřichem Wankelem. Byla součástí pohřebiště ze starší doby železné. Podle legend šlo o pohřeb velmože se čtyřiceti lidskými oběťmi.
Lebka je jedním z nejcennějších exponátů Moravského zemského muzea. V jeskyni ji ozdobí kopie původní zlaté korunky, která se na ní našla.
Wankel nalezl v Býčí skále tisíce cenných historických předmětů. Všechny tyto věci prodal badatel v roce 1883 přírodovědnému muzeu ve Vídni. Nechal si pouze dva, které pokládal za mimořádné. Prvním je dutý železný prsten. Předpokládalo se, že je to první slévárenský výrobek na světě, což se ale nakonec nepotvrdilo. Přesto je prsten raritou - dokládá řemeslnou zručnost někdejších kovářů.
ČTĚTE TAKÉ: Stáří archeologického nálezu určí plazmová komora
"Proč odmítl prodat lebku mladé ženy, to se nepodařilo zjistit. Podle odhadů zemřela v asi třiceti letech a princezna se jí říká kvůli tomu, že měla na hlavě zlatou korunku," uvedl Golec.
Kopii korunky vytvořil Vladimír Šebeček. Pro Býčí skálu vyrobil v minulosti podle zachovalých nákresů a popisů kopii bronzového býčka, různých ozdob i zbraní. Archeologové a nadšenci se snaží v posledních letech upravit vstupní část jeskyně tak, aby připomínala původní pohřebiště.
Rituální pohřeb s oběťmi? Spíše ne
Na jednom ze svých obrazů jej zachytil i malíř Zdeněk Burian, který zobrazil mrtvého halštatského velekněze v podzemí na jeho pohřebním voze umístěném uprostřed mnoha mrtvých.
Podle nejnovějších teorií se rituální pohřeb v Býčí skále nekonal. Vědci dospěli k závěru, že jeskyně byla spíše významným obřadním místem, kde se konaly pohřby a četné obětní obřady.
ČTĚTE TAKÉ: Počátky byrokracie: náčelník nestíhal, zrodil se úředník
Jeskyně bude mimořádně zpřístupněna první tři květnové víkendy. Příchozím budou přednášet archeologové o Wankelových objevech a osudu princezniny lebky.
Foto: ČTK
