Netradiční metoda
Dřevokazná houba dodá houslím zvuk stradivárek

Skupův Hurvínek se s popisem hudebního nástroje moc nepáral: "Fagot je díra obalená dřevem a bručí to hluboce." Ale nástroje se mezi sebou liší řadou detailů a jejich výrobci dělají všechno možné, aby napodobili zvuk těch nejslavnějších. Platí to i o houslích. Povýšit ty obyčejné na stradivárky pomáhá dřevokazná houba.

Čemu nástroje z dílny slavného houslaře Antonia Stradivariho vděčí za svůj jedinečný zvuk? Nejrůznější výzkumy nabídly řadu vysvětlení od specifického způsobu vysychání dřeva přes tvar nástrojů po složení použitého laku.

Francis Schwarze, odborník na dřevo ze Švýcarských federálních laboratoří pro materiálovou vědu a technologii v St. Gallenu, tvrdí, že stradivárky lze napodobit pomocí dřevokazných hub, které dodají dřevu potřebné vlastnosti.

Dřevokazné houby snižují hustotu dřeva, což je pro akustické vlastnosti nástroje důležité. Zároveň však zpravidla jeho strukturu poškozují tak výrazně, že se v něm pak zvukové vlny šíří pomaleji než ve zdravém dřevě, čímž výslednému zvuku naopak škodí.

Schwarze si však povšiml, že dva druhy hub dřevo ovlivňují jiným způsobem. Physisporinus vitreus a Xylaria longipes napadají smrky a javory, tedy stromy nejčastěji využívané při výrobě houslí. Postupně rozkládají buněčné stěny a zeslabují je, čímž hustotu dřeva snižují. Ale trvá jim relativně dlouho, než stěny zcela zničí, takže dřevo si navzdory napadení uchovává pevnou vnitřní "kostru", jíž se zvukové vlny rychle šíří.

Stačí jen kontrolovat, kdy rozklad postoupí dostatečně daleko, aby hustota dřeva poklesla, ale ještě zůstala zachována struktura ztenčených buněčných stěn. V tu chvíli vědci houby zahubí plynným etylenoxidem (nejjednodušším z řady epoxidů).

Test provedený už v roce 2009 prokázal, že ani odborníci, ani laičtí posluchači nedovedou rozeznat zvuk moderních houslí vyrobených z takto upraveného dřeva od stradivárek. Přesněji řečeno: moderní housle v tomto subjektivním testu zvítězily. Schwarze nyní pracuje na standardizaci své metody, aby zajistil, že výsledek bude vždy odpovídat očekávání. Do roku 2014 by rád vyrobil třicet "falešných stradivárek". Teprve potom bude možné ověřit, zda metoda skutečně dovoluje napodobit zvuk slavných nástrojů z přelomu 17. a 18. století.