Zdá se, že jsme tak trochu neandertálci - ve svých buňkách nosíme část jejich genů. Je to důsledek křížení našich pravěkých předků s příslušníky druhu, který před 30 tisíci let vyhynul. Vyplývá to z výsledků přečtení neandertálského genomu.
Předchozí analýzy menších částí neandertálské genetické informace žádné stopy křížení nenašly, většina paleoantropologů a genetiků se proto přikláněla k názoru, že neandertálci vyhynuli, aniž po sobě zanechali jakékoli genetické dědictví.
ČTĚTE TAKÉ: Neandrtálci se s našimi předky zřejmě nekřížili
Mezinárodní tým pod vedením finského genetika Svanteho Pääboa, který dlouhodobě působí v německém Ústavu Maxe Plancka pro evoluční psychologii, nyní v časopise Science zveřejnil výsledky komplexní rekonstrukce neandertálského genomu. A jeho závěry předchozí domněnky vyvracejí.
Zálety při cestě z Afriky
Srovnání neandertálského genomu s dědičnou informací moderních lidí z různých koutů světa ukázalo, že neandertálci jsou mírně podobnější lidem žijícím mimo Afriku než obyvatelům kontinentu, z něhož moderní člověk povstal.
Nejjednodušší vysvětlení je, že se neandertálské geny do genomu našich předků dostaly v době, kdy moderní člověk opustil Afriku a vydal se kolonizovat zbytek světa. Na neadnertálce poprvé narazil na Blízkém východě, ke křížení pravděpodobně docházelo v období před 100 až 50 tisíci lety.
Dědičná informace neandertálců se pak v tělech našich předků rozšířila po celém světě s výjimkou Afriky, kam pronikla až v moderní době v souvislosti s intenzivními přesuny lidí mezi kontinenty.
Neandertálské stopy nesou jedno až čtyři procenta lidského genomu. Zdá se, že křížení nebylo nijak běžné, šlo spíše o výjimečné události.
ČTĚTE TAKÉ: Neandertálcům prý nezlomilo vaz klima, ale naši předci
Co dělá člověka člověkem
Co byli zač? |
Neandertálci nejsou našimi předky, jedná se o sesterskou vývojovou linii. Společný předek moderního člověka a neandertálce žil přibližně před 600 tisíci let (s možnou chybou 140 tisíc let oběma směry), první archeologické nálezy máme z doby před 400 tisíci let.
Neandertálci nebyli žádní tupí tvorové. Vyráběli nástroje, pohřbívali své mrtvé, zdobili se šperky, měli zřejmě i vlastní jazyk... Byli to lidé, i když trochu jiní než my. V Evropě a Asii žily oba druhy několik tisíc let vedle sebe. Neandertálci nakonec zřejmě podlehli konkurenčnímu tlaku svých lépe přizpůsobených sousedů. |
Srovnání genů moderních lidí a neandertálců také umožňuje odhalit genetické rysy charakteristické pro náš druh. "Získání první verze neandertálského genomu naplňuje náš dlouhověký sen. Poprvé jsme schopni identifikovat genetické rysy, které nás oddělují od všech ostatních organismů včetně našich nejbližších příbuzných," říká Svante Pääbo.
Neandertálci jsou totiž našimi nejbližšími příbuznými, takže to, co nás od nich odlišuje, nás odděluje i od všech ostatních organismů. Šimpanzi, naši nejbližší žijící příbuzní, se od linie vedoucí k člověku oddělili před desetkrát delší dobou než neandertálci.
Genetici už identifikovali několik takto jedinečných genů. Ovlivňují duševní činnost, metabolismus, tvar lebky nebo anatomii hrudního koše.
ČTĚTE TAKÉ: Neandertálců zřejmě nikdy nebylo více než pár tisíc
Skládání puzzle
DNA pro analýzu vědci získali ze tří kostí nalezených v chorvatské jeskyni Vindija. Patřily neandertálcům žijícím před 38 tisíci let. Doplňková data poskytla analýza neandertálských kostí ze Španělska, Německa a Ruska. Výsledky genetici porovnali s genomy pěti lidí z jižní a západní Afriky, Papuy Nové Guiney, Číny a Francie.
Podařilo se rekonstruovat šedesát procent genomu, což je vzhledem ke stáří vzorků výborný výsledek. DNA se během desítek tisíc let rozpadla na kratičké úseky dlouhé pouze několik desítek písmen genetické abecedy.
Vědci tedy museli přečtené kousky poskládat dohromady jako nepředstavitelně komplikované puzzle. Teprve v posledních letech je díky rozvoji počítačové techniky a novým matematickým metodám něco takového možné.
Bylo také nutné odlišit pravěkou DNA od "znečištění" v podobě DNA bakterií, plísní i moderních lidí. "Přes 95 procent DNA ve vzorku pocházelo z bakterií a mikroorganismů, které kolonizovaly neandertálcovy pozůstatky po jeho smrti," přibližuje situaci Svante Pääbo.
Foto: Max Planck Institute EVA, Science/AAAS
