"Američtí vědci přivedli na svět geneticky modifikované děti." Podobné šokující titulky se nyní začaly objevovat v tištěných médiích i v internetovém zpravodajství u nás i ve světě. Zbývá dodat dvě drobnosti: jde o událost z roku 2001 a s tou genetickou modifikací je to maličko složitější.
Autoři zmíněných článků se odvolávají na text v britském bulvárním deníku Daily Mail. Podle něj se ve světě narodilo už třicet dětí, jejichž buňky obsahují DNA získanou od tří osob: kromě rodičů ještě od anonymní dárkyně.
Děti se podle Daily Mail narodily ženám, které kvůli problémům s početím podstoupily umělé oplodnění. Lékaři při něm do vajíček vstříkli geny anonymních dárkyň, jež obohatily genetickou informaci vajíček a napomohly jejich úspěšnému vývoji. Jde o výsledek výzkumného programu Ústavu reprodukční medicíny a vědy sv. Barnabáše v New Jersey. Vědci otestovali dvě z dětí a potvrdili, že jejich buňky skutečně obsahují geny tří osob.
Jak to, že o něčem tak důležitém mlčí weby Nature, Science i dalších prestižních vědeckých časopisů? Vždyť úspěšná genová terapie, při níž by se do těla dítěte dostaly cizí geny, rozhodně nepatří k běžným léčebným metodám. Genetické modifikace se rutinně používají u bakterií, rostlin i zvířat, genová terapie využitelná pro léčbu lidí je však zatím v plenkách. Podobná zpráva by tedy měla mezi vědci vzbudit značný ohlas.
Zpráva stará 11 let
Vtip spočívá v tom, že zmíněný článek vyšel v Daily Mail 5. května 2001. Z nějakého důvodu ho teď kdosi oprášil a zpráva se šíří světem jako "aktuální". Řadu médií kupodivu ani nenapadlo si tuto banální věc ověřit. Článek sice nemá datum, ale ve výpisu z redakčního archivu už je vše jasné. Podobné články lze navíc ze stejné doby dohledat například na BBC nebo CNN.
Takže žádná horká novinka, ale zpráva stará jedenáct let. Navíc v podání Daily Mail (a jeho opisovačů) značně zavádějící.
Vypůjčené geny
Jak to bylo ve skutečnosti? Tým pod vedením embryologa Jacquese Cohena v roce 2001 publikoval v časopise Human Reproduction článek shrnující dosavadní pokroky v jedné z metod asistované reprodukce. Vědci při ní vnášeli do vajíček neplodných žen malé množství buněčného materiálu odebraného z vajíček zdravých dárkyň, jenž obsahuje řadu zajímavých látek, například enzymů a malých molekul RNA. Není proto zcela jasné, jakým mechanismem vnesený materiál ovlivní vajíčko a "donutí" ho ke zdárnému vývoji.
Svou roli mohou sehrát i mitochondrie - tělíska, v nichž probíhá buněčné dýchání ("spalování" organických látek dodávající buňce energii). Mitochondrie obsahují malé množství vlastních genů, takže do vajíčka jejich prostřednictvím proniklo i malé množství cizí DNA. Cohen s kolegy prokázali, že minimálně u dvou dětí cizí mitochondrie přenos přežily, takže buňky obsahují kromě genů zděděných od rodičů také mitochondriální DNA od anonymní dárkyně.
Jde tedy o něco jiného než o cílenou genetickou modifikaci, při které vědci záměrně vnášejí do cílového organismu vybrané geny, jejichž funkci znají. V tomto případě šlo o vedlejší efekt vnesení mnohem bohatšího buněčného materiálu. Není známo, zda cizí geny vývoj dětí nějak ovlivnily. Jádra jejich buněk obsahují pouze geny zděděné od rodičů. Většina mitochondriálních genů pochází od matky a jen malá část od cizí ženy (od otce prakticky žádné, protože spermie své mitochondrie do vajíčka až na výjimky nevnáší). K cílené genové terapii má tedy tento postup daleko.
První dítě se za použití této metody narodilo už v roce 1997, ale dodnes nejde o nijak rozšířenou metodu. Revoluce se nekoná, byť to tak z některých mediálních výstupů může působit.