Staří Egypťané si usnadnili práci, když hrobky v Údolí králů hloubili v místech geologických zlomů. Dnes však kvůli tomu památky ohrožuje voda protékající spárami a ničící nástěnné malby.
Vápenec v Údolí králů je rozlámán množstvím prasklin, které jsou 1,5 až 12 metrů široké a mohou horninou procházet i více než kilometr daleko. Zvláště v místech, kde se setkává více zlomů, je hornina narušena natolik, že to dávným stavitelům značně pomohlo při práci.
Katarin Parizeková z Pennsylvánské státní univerzity se už několik let zabývá dokumentací geologické situace v Údolí králů. Dosud prozkoumala 33 z 63 královských hrobek a zjistila, že třicet z nich leží v místě zlomů. O svých výsledcích nyní informovala na zasedání Americké geologické společnosti.
Zlomy se do hrobek dostává dešťová voda, hledající si cestu horninou. Mnohé nástěnné malby už byly nenávratně poškozeny. Ničí je pomalu prosakující vlhkost, ale archeologové v některých hrobkách našli i stopy naznačující, že byly v minulosti doslova vyplaveny.
Vodu je sice od ohrožených hrobek možno odvádět do okolí, Parizeková však varuje, že tím možná trpí dosud neobjevené památky. Není pochyb, že se takové v údolí stále skrývají. Mapování zlomů ostatně může při jejich nalezení pomoci. Díky tomu, že se archeologové soustředili na místa, v nichž je hornina narušena, objevili například v roce 2006 hrobku označovanou jako KV63.
Foto: profimedia.cz, Katarin Parizek/Penn State
