V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vrcholí přípravy na vůbec první transplantaci tenkého střeva v Česku a v zemích bývalého východního bloku. Lékaři podle vedoucího programu Martina Oliveriuse ověřili metodu v experimentu na zvířatech a byli při operacích pacientů na předních světových klinikách.
Až IKEM zahájí transplantace tenkého střeva, budou tamní lékaři schopni nahradit už šestý orgán lidského těla. Transplantace pomohou lidem, kteří nemohou kvůli nefunkčnímu tenkému střevu přijímat potravu ústy a jsou závislí na umělé výživě do žíly. Ročně to bude jen několik nemocných, mezi nimi i děti. Zatím je na čekací listině jedna pacientka.
Transplantace tenkého střeva patří podle Oliveriuse k nejsložitějším z hlediska technického provedení i imunitní reakce. Řada nemocných má totiž za sebou mnoho operací v dutině břišní, která je proto plná srůstů, zmenšená a těžko přístupná. Tenké střevo je největším imunitním orgánem v těle, a tak po přenosu hrozí silná reakce na darovanou tkáň.
ČTĚTE TAKÉ: Počet transplantací klesá. Na vině je stárnutí i neochota
Tato transplantace není určena pro lidi s rakovinou. Život zachrání pacientům se selháním tenkého střeva, které neplní své základní funkce, což je trávení a hospodaření s vodou a minerály. Nejčastěji proto, že pacient o střevo přijde, například po úrazu, vlivem častých operací, onemocnění nebo po ozařování. Případně má střevo celé, to však nevstřebává.
Tenké střevo měří u dospělého člověka dva až tři metry. Pro transplantaci je vhodné, aby dárce byl menší než příjemce, mnoho pacientů má totiž dutinu břišní zmenšenou po předchozích operacích. Štěp se odebere od dárce celý a podle potřeb příjemce se zmenší.
Foto: profimedia.cz
