Polární vědkyně
Je pravděpodobné, že do roku 2050 bude v létě Arktida bez ledu

Pondělní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla hlavně zpřesnění některých dat ohledně klimatického vývoje a oteplování planety. Šabacká uvedla, že ze závěrů vyplývá, že při tzv. středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se budou objevovat extrémy typu povodní a sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Je také pravděpodobné, že do roku 2050 bude v letních měsících Arktida bez ledu. Šabacká na pondělní konferenci upozornila, že nízké množství mořského ledu mělo vliv i na chladné počasí v Evropě letos na jaře.

"Zpráva zpřesňuje data, která vyšla před šesti lety. Zpřesňuje data, která se týkají oteplování planety, zpřesňuje vlastně scénáře modelování a také zpřesňuje informace, co se týče ústupu ledovců, ústupu mořského ledu a vzestupu mořské hladiny v závislosti na ústupu ledovců," řekla  Šabacká.

Ohledně vývoje při tzv. středních scénářích, s nimiž zpráva počítá, Šabacká uvedla, že se v polárních oblastech bude nadále oteplovat rychleji než ve zbytku planety. "Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní, typu naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Nebo lavinám, ať už lavinám půdy, nebo lavinám sněhovým," shrnula vědkyně.

Podle ní bude také nadále ubývat množství sněhu. "Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková pozitivní zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání," popsala Šabacká.

To, co se i při středních scénářích může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. "Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také pravděpodobně do roku 2050 uvidíme v létě, tedy v srpnu, září, Arktidu bez ledu," doplnila ekoložka.

Šabacká upozornila na dopad, který má klima v polárních oblastech, na počasí v jiných částech světa. Uvedla, že podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu. "Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, a tak se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu," popsala vědkyně. Podle Šabacké jsou i první studie, které ukazují, že i výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosferické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. "A které se vlastně posouvají potom do Evropy," řekla.

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v pondělí uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává, jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě. V pondělí zveřejněná zpráva je první ze tří plánovaných zpráv.