Zpěv je pro ptáky extrémně důležitý komunikační prostředek. Jeho pomocí obhajují teritorium, samci si namlouvají samičky, mláďata se dožadují potravy... Zoology proto překvapil objev dvou ptačích druhů zpívajících naprosto shodně.
Dva druhy mravenčíků žijících v peruánských pralesích od sebe na první pohled pozná i naprostý laik, zbarvení jejich peří je úplně jiné. Liší se i většinou svých hlasových projevů, například zpěvem při námluvách. Ale jakmile začnou zpěvem obhajovat své teritorium, najednou jako by zpíval pouze jeden ptačí druh.
Zoologové z Oxfordu pořídili stovky nahrávek, které potom ptákům přehrávali a sledovali jejich reakce. Ukázalo se, že oba druhu na zpěv reagovaly úplně stejně - ptáci nebyli schopni poznat, zda slyší příslušníka stejného druhu, nebo mnohem vzdálenějšího příbuzného. Společný předek obou ptáků přitom žil před více než třemi miliony let.
„Je to podobné, jako kdyby se lidé a šimpanzi hádali o životní prostor a používali při tom stejný jazyk," říká Joseph Tobias, jeden z autorů článku zveřejněného v časopise Evolution.
Konvergentní evoluce, při níž se nějaký znak či vlastnost vyvine nezávisle na sobě u více skupin organismů, je v přírodě běžná - například křídla ptáků a netopýrů nebo tvar těla žraloka a delfína. Ale konvergence způsobů komunikace vědce překvapila. Dva druhy si zpravidla přímo nekonkurují, konkurenční boj zuří spíše v rámci jednoho druhu. Neschopnost rozpoznat cizí zpěv by proto měla být nevýhodná - samci dvou druhů by se zbytečně napadali, protože by nepoznali, že zpívající „soupeř" pro ně není nebezpečný.
Autoři výzkumu se domnívají, že oba druhy mravenčíků si přece jenom konkurují, takže se jim vyplatí reagovat i v situacích, kdy své „domovské právo" vyzpěvuje do světa příslušník cizího druhu.
Foto: Joseph Tobias
