V roce 1845 podnikl Sir John Franklin svou čtvrtou výpravu do Arktidy. Mezi ostrovy na severu Kanady zkoumal, zda je možno proplout z Atlantského do Tichého oceánu. Všech 129 členů expedice však zahynulo. Kromě mrazu, podvýživy a nemocí se na tragédii zřejmě podílela i otrava olovem. Výzkum 150 let staré konzervy přináší nové důkazy.
Osud výpravy dodnes není zcela jasný. Díky několika expedicím pátrajícím po zmizelých námořnících však víme alespoň něco. Lodi Erebus a Terror uvízly v ledu zřejmě v blízkosti ostrova Krále Willama. Franklin zahynul 11. června 1847, v dubnu 1848 dosud přežívající členové posádky opustili lodě a zamířili k jihu. Podle nepotvrzených zpráv spatřili inuitští lovci několik bílých mužů ještě v roce 1851. Stopy na nalezených kostech svědčí o tom, že trosečníci se v zoufalé snaze přežít uchýlili i ke kanibalismu a živili se masem svých mrtvých druhů.
Olovo jako hřebíček do rakve?
V 80. letech minulého století potvrdila pitva několika nalezených těl, že členové expedice umírali na zápal plic a tuberkulózu. Ukázalo se však také, že obsah olova v kostech desetinásobně překračuje normální hodnoty. Tak vysoká koncentrace tohoto kovu musela mít negativní vliv na zdraví námořníků a zřejmě přispěla k jejich zkáze.
Vědci se dohadují, zda olovo pocházelo z konzerv, nebo spíše z trubek, v nichž na lodi cirkulovala voda využívaná v parním stroji.
ČTĚTE TAKÉ: Dobyl Peary před sto lety skutečně severní pól?
Fiona McNeillová, radioložka z McMasterovvy univerzity, nyní prozkoumala konzervu nalezenou na ostrově Dealy a potvrdila, že hovězí polévka v ní obsažená obsahuje smrtelnou dávku olova. Konzervu zřejmě na ostrově zanechala záchranná expedice z roku 1852, Franklinova výprava však používala stejný typ.
Zatím není jisté, zda se z polévky nestal smrtící koktejl až během dlouhých desetiletí v arktické pustině. Jiné expedice z té doby totiž žádné potíže spojené s otravou olovem neměly. Vědci proto nyní připraví polévku podle původní receptury a na rok ji v konzervě s olověným víčkem vystaví působení arktického klimatu. Chtějí tak zjistit, jak vysoký mohl být obsah olova v polévce v době, kdy se jí členové posádky živili.
Foto: Profimedia.cz, McMaster University