Některé druhy kober dovedou vystřikovat svůj jed na značnou vzdálenost. Používají ho jako chemickou zbraň, kterou se brání proti útočníkům. Zasáhnou je do očí a způsobí jim dočasnou nebo i trvalou slepotu. Zoologové nyní zjistili, jak je možné, že kobra téměř nikdy nemine svůj cíl.
Kobry jed ve skutečnosti neplivou. Kontrakcemi svalů zmáčknou jedovou žlázu a prudce vytlačí jed ze zubů. Tlak je tak silný, že jed doletí do vzdálenosti téměř dvou metrů. Ale vzdálenost není nejdůležitější, rozhodující je přesnost. Má-li kobra útočníka odrazit, nezbytně musí zasáhnout jeho oči. Předchozí výzkumy ukázaly, že na vzdálenost šedesáti centimetrů se kobry trefí prakticky vždy.
Kobra útočníka nezasáhne jediným mocným "plivnutím". Jed na zasažené ploše vytváří komplikovanou geometrickou strukturu, jejíž tvar není náhodný. Kobra ji aktivně vytváří jemnými, ale nesmírně rychlými pohyby hlavy. Vyplývá to z výzkumu zveřejněného zoology z Massachusettské univerzity v časopise Physiological and Biochemical Zoology.
Použili vysokorychlostní snímkování a metodu, která umožňuje přesně měřit kontrakce svalů na krku a hlavě bránící se kobry. Zjistili, že kobra tyto svaly aktivuje zlomek vteřiny před vlastním vystříknutím jedu. Hlava rychle rotuje a kmitá ze strany na stranu, čímž zvětšuje rozptyl vystřikovaného jedu. Pravděpodobnost, že část jedu zasáhne útočníkovy oči, se tak výrazně zvyšuje. Kobra tedy nemusí nijak přesně mířit a přesto téměř vždy svůj cíl zasáhne.
Foto: profimedia.cz
