Ruský podnikatel Jurij Milner, jehož jmění časopis Forbes odhaduje na miliardu dolarů (více než 20 miliard korun), zřídil vlastní cenu za fyziku. Udělována má být každým rokem jako Nobelova cena, ale peněžní odměna je trojnásobná. Oznámil to hospodářský list Vedomosti.
Speciálně zřízený fond, v jehož vedení je kromě Milnera i americký nositel Nobelovy ceny z roku 1979 Steven Weinberg, má vyhlašovat vítěze ve dvou kategoriích: v té hlavní každý z již renomovaných učenců obdrží po třech milionech dolarů, zatímco začínající vědce mají povzbuzovat tři prémie po 100 000 dolarech. Loňští nositelé Nobelovy ceny za fyziku získali 1,1 milionu dolarů.
Letošní vítěze své ceny - devět fyziků včetně tří ruských vědců - vybral sám Milner, podle kterého se všichni nominovaní uvolili ocenění a miliony přijmout. "Je to pro mne naprosto únosná částka," ujistil podnikatel, podle kterého by výdělky v základním výzkumu neměly být menší než třeba na burze.
Milnerova cena se má od Nobelovy lišit nejen honorářem, ale i tím, že má vyzdvihovat také čerstvé objevy, zatímco Nobelův výbor vyžaduje experimentální ověření. Pak ale objevitel musí na výsledky čekat i desítky let či donekonečna. Milner však míní, že vědě je užitečný i záporný výsledek.
V příštích letech mají nositele ceny vybírat dosavadní laureáti z kandidátů navržených prostřednictvím speciální internetové stránky, aby se vše dělo zcela transparentně.
Utekl od vědy, teď se k ní vrací
Milnera, který vystudoval fyziku na Moskevské státní univerzitě, donutila situace v zemi svého času opustit čistou vědu a vrhnout se na podnikání, a to zpočátku působil na půdě ústavu vedeného zatím posledním ruským nositelem Nobelovy ceny za fyziku Vitalijem Ginzburgem. Jako zakladatel investičního fondu DST Global a ruské internetové firmy mail.ru si však vede tak úspěšně, že jej Forbes letos jako jediného Rusa zařadil mezi stovkou nejúspěšnějších investorů na světě. Patří mu 29. místo.
Možná je Milnerova cena nejen splátkou vůči opuštěné vědecké kariéře, ale i reakcí na trpkost, že Rusové v posledních letech vyklízejí pozice ve světové vědě. Předloni sice Nobelovu cenu za fyziku vyhráli dva původem ruští vědci, Andre Geim a Konstantin Novoselov, ale k svým objevům dospěli v britském Manchesteru a následnému vábení k návratu do vlasti odolali.
