Koňské geny prozrazují leccos i o člověku

Informace ukryté v koňských genech vypovídají nejen o tom, jak probíhala domestikace koně, ale pomohou také v boji s řadou lidských chorob. Nehledě na cenné informace o evoluci savců obecně. Kůň je dalším zvířetem, jehož genetickou informaci se vědcům podařilo písmenko po písmenku přečíst.

Výsledky "přečtení" koňského genomu zveřejnil v dnešním vydání časopisu Science mezinárodní tým pod vedením odborníků z MIT a Harvardu. Pro analýzu si vědci vybrali klisnu anglického plnokrevníkaTwilight.

Dohromady museli určit pořadí 2,7 miliardy písmen genetické abecedy. Takový počet není nikterak neobvyklý, dědičnou informaci člověka nebo krávy tvoří asi 2,9 miliardy písmen, psa „pouze" 2,5 miliardy.

ČTĚTE TAKÉ: Přečíst se dá leccos, třeba i prase. Alespoň jeho geny
                        Vědci přečetli krávu, pomůže to zemědělství i medicíně

Šup do stáje!

Ze studia nově přečteného genomu mimo jiné vyplývá, že populace divokých koní, z níž pocházeli první domestikovaní lichokopytníci, sestávala z relativně velkého počtu klisen, ale velmi mála hřebců.

Většinu hospodářských zvířat člověk domestikoval v oblasti "úrodného půlměsíce" nebo v jihovýchodní Asii, a to před třinácti až osmi tisíci lety v rámci neolitické zemědělské revoluce. Člověk si k sobě tehdy připoutal mimo jiné skot, kozy, ovce, prasata a slepice. Čtyřnohý přítel pes však člověka provází ještě déle, nejméně šestnáct tisíc let.

ČTĚTE TAKÉ: Psa člověk začal chovat před 16 tisíci lety. Na maso

Domestikace koně proběhla později, před pěti až šesti tisíci lety v kazašských stepích. První zkrocené jedince člověk používal nejen jako tažná zvířata a jako zdroj masa, velkou roli hrálo i kobylí mléko. Obyvatelé Kazachstánu ho ostatně využívají dodnes - zkvašením z něj vyrábějí alkoholický nápoj kumys.

Později než kůň byli domestikováni například velbloudi, indičtí sloni, kachny nebo králíci.

Podobnost s člověkem

Během evoluce si celé části chromozomů mohou vzájemně vyměnit místo a genetická informace se tak postupně promíchává. Genetiky proto překvapilo zjištění, že 17 ze 32 koňských chromozomů (tedy 53 %) lze přiřadit k odpovídajícím chromozomům u lidí. Pro srovnání: u psa je to pouze 29 %.

Tato informace je využitelná při studiu některých lidských genetických chorob na koňském modelu. Člověk a kůň mají společných více než devadesát geneticky podmíněných chorob. Mezi nimi i jednu z příčin neplodnosti a některá svalová onemocnění.

Rozdíly mezi plemeny

Kromě přečtení genomu klisny Twilight vědci provedli i jednodušší a rychlejší analýzu hlavních genetických znaků u dalších koňských plemen. Objevili u nich více než milion rozdílů v podobě změn jednotlivých písmen v sekvenci DNA.

Tyto rozdíly označované jako SNP jsou běžné i u člověka a mají lví podíl na genetických rozdílech mezi lidmi. Genetici jejich poznávání věnují velké úsilí, protože jejich znalost otevírá cestu k léčbě šité na míru konkrétním pacientům. SNP rozhodují například o tom, jak bude organismus reagovat na určitý lék nebo jaká je pravděpodobnost vzniku nějakého onemocnění.

Foto: profimedia.cz, Science/AAAS