Kosmická loď Jules Verne spadne do Pacifiku

Nákladní vesmírná loď Jules Verne Evropské vesmírné agentury se dnes plánovaně zřítí do odlehlé oblasti v jižním Pacifiku. Na svých oficiálních stránkách to oznámila ESA, která nabízí možnost sledovat živě na svém blogu "sebevražedný pád" lodi do atmosféry a oceánu.

Vědci zahájí sestup kosmické lodi v pondělí mezi 12.00 a 12.06 našeho času. Druhý manévr přibližující Julesa Vernea Zemi bude následovat ve 14.58. Do atmosféry má loď vstoupit ve výšce 120 kilometrů nad Zemí v 15.15 a všechny součásti, které neshoří, dopadnou na Zem v 15.31.

Vědci pro pád lodi vybrali odlehlou oblast jižního Pacifiku, která je 2700 dlouhá a 200 kilometrů široká. Leží 2500 kilometrů východně od Nového Zélandu, 6000 kilometrů západně od Chile a 2500 kilometrů jižně od Velikonočního ostrova. Podle odhadu odborníků by až sto částí z 13,5 tuny vážícího plavidla mohlo přežít spalující žár a tlak při sestupu atmosférou.

"Očekáváme, že se automatický transportní prostředek (ATV) Jules Verne po vstupu do atmosféry rozpadne. Většina částí se zničí vysokou teplotou dosahující asi 1500 °C a vysokým tlakem," řekl Mike Steinkopf, který misi ESA řídí ve francouzském Toulouse. "Až třicet procent částí by se ale mohlo zřítit do oceánu. Nemůžeme přesně říct, jak velké budou. Naše simulační modely ukazují, že největší části by mohly vážit od deseti do 540 kilogramů."

Automaty s velkou nosností

Desetimetrová loď Jules Verne odstartovala v dubnu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila 7,5 tuny vybavení, zásob a vzduchu pro tříčlennou posádku stanice. Pak do ní posádka ukládala odpad z ISS a 6. září se Jules Verne od stanice odpojil. ESA ho umístila na oběžnou dráhu Země, kde čekal na poslední sestup. Ten bude proveden po příkré trajektorii, aby se dosáhlo maximálního tření v atmosféře, což pomůže loď roztrhat na kusy a spálit.

ATV, vyvinuté Evropskou vesmírnou agenturou, jsou schopné dopravovat na ISS bezmála osm tun zásob, tedy zhruba třikrát více, než dokážou transportovat v současnosti využívaná ruská nákladní plavidla Progress. Vývoj a stavba prvního ATV stály 1,885 miliardy dolarů, a toto plavidlo tak představuje nejnákladnější příspěvek ESA k budování a provozu ISS.

Hlavní uplatnění pro ATV nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá s tím, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, kterých má nyní u leteckého koncernu EADS Astrium objednáno pět.

Zatím největší kontrolovaný pád vesmírného objektu se odehrál 23. března 2001, kdy byla do vod jižního Pacifiku navedena 135 tun vážící ruská orbitální stanice Mir.

Foto: ESA