Největší druhy dinosaurů byly až osmkrát větší než sloni - nejmohutnější suchozemští živočichové dneška. Matematický model amerického zoologa napovídá, že za své rekordní rozměry dinosauři vděčili snadno dostupné potravě a nízkým energetickým výdajům.
Obří býložraví dinosauři zpravidla nemuseli za potravou cestovat příliš daleko, měli ji všude kolem sebe. Šetřili tím značné množství energie. Další energii šetřili díky efektivnímu způsobu, jímž udržovali svou tělesnou teplotu.
Vědci se dodnes nemohou dohodnout, zda dinosauři byli studenokrevní jako dnešní plazi, nebo teplokrevní, tedy s aktivní regulací tělesné teploty. Brian McNab z Floridské univerzity ve studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že dinosauři stáli někde mezi studenokrevnými a teplokrevnými živočichy.
Vytvořil matematický model, který vztah mezi energetickými výdaji a tělesnými rozměry obratlovců popisuje. McNab tvrdí, že aktivní teplotní regulace nebyla u dinosaurů příliš intenzivní, takže na ni spotřebovávali méně energie než dnešní savci nebo ptáci. Ale právě díky svým velkým rozměrům si dokázali tělesné teplo do značné míry uchovávat i za chladného počasí. To souvisí s obecnou zákonitostí prostorové geometrie: Velká zvířata mají relativně ke svému objemu menší povrch než zvířata malá, takže mají i menší tepelné ztráty.
U dinosaurů tedy fungovala jakási pozitivní zpětná vazba. Dostupnost potravy spolu s nízkými energetickými výdaji jim umožnily dorůstat do značných rozměrů, což jim zpětně zajišťovalo dostatečnou pasivní termoregulaci a tím opět relativně nízké energetické výdaje. Díky tomu si mohli dovolit investovat do svého růstu mnohem více než dnešní savci a ptáci.
Foto: profimedia.cz
