Ekosystémy v českých údolních nádržích teď budou čeští vědci monitorovat z výzkumného plavidla Thor Heyerdahl. Včera bylo na Lipně zařazeno do činné služby Akademie věd ČR. Stálo 4,2 milionu korun a akademici na něj získali peníze z takzvaných norských fondů.
Loď je dlouhá téměř jedenáct metrů a široká skoro tři metry. Dílky silnému výkonu motoru dokáže vléct speciální, takzvané tralové sítě, které znamenají pro výzkum velký zlom. Vědci z nich podle Jana Kubečky z českobudějovického Biologického centra Akademie věd získají nesrovnatelně lepší informace než dosud.
Pravidelné sledování ekosystémů údolních přehrad začalo v roce 1959 na Slapech, nyní vědci monitorují zhruba deset vodních nádrží. V přehradách žijí miliony ryb a významně ovlivňují kvalitu vody. Výsledky výzkumu mohou napomoci jak vodohospodářům, rybářům a ekologům, tak v oblasti cestovního ruchu.
Vstupní otvory tralových sítí mají plochu od 50 do 500 metrů čtverečních, největší je 40 metrů široká. Nejnovější prototyp tralu vyvíjeli společně s českými vědci odborníci z Norska, Kanady, USA a z Finska."
Díky vybavení nového plavidla teď bude možno prolovit až patnáct hektarů za hodinu. Dříve vědci zkoumali jeden hektar třeba týden. „Množství informací, které jsme nyní schopni získat za den či týden, vzrostlo o dva řády," říká Kubečka. Vědci mohou za pomoci plavidla a speciálních sítí velmi efektivně studovat i středy nádrží, ze kterých měli dosud velice málo spolehlivých informací.
Foto: ČTK
